Komik ve výslužbě Petr Novotný: Jak žije gigant české televizní show? A jak vzpomíná na Karla Gotta?
„Já jsem komik ve výslužbě,“ glosuje Petr s nadsázkou naší (logicky) první otázku, jak se mu daří.
„V mém věku je důležité, že mě nic nebolí, chutná mi jíst, zkrátka baví mě život, tedy hlavně v souvislosti s tím, že nemusím nic dělat,“ vítá nás Petr v zimní zahradě řeporyjského rodinného stavení. „Tedy, ne snad, že bych byl úplně línej, to zase ne. Každý den tady s kamarádem, sousedem vyrazíme na pěší procházku. K popelnicím. Je to asi tak 150 metrů. U popelnic se otočíme a jdeme nazpátek. To máte 300 metrů krát 30 dnů v měsíci, takže já měsíčně ujdu 9km a tedy za rok 108km. To jde ne,“ chlubí se Petr svými sportovními výkony. „Táta je ovšem také zdatný plavec, takže už se těší, až „odzimujeme“ bazén a bude moci každý den do vody,“ přidává se k povídání syn Pavel, současný řeporyjský starosta.
Jedna věc je povídat si s Petrem o současnosti, ale dříve nebo později musí dojít i na vzpomínání na jeho hvězdná léta nejen s kapelami Greenhorns nebo Fešáci, ale hlavně pak na jeho televizní pořady. Ano, je to správně. Jeho televizní pořady. Petr nejen, že si všechny vymyslel a napsal, ale také odmoderoval. Byl jako přetopený kotel a sledovanost dosahovala několik milionů diváků na jeden odvysílaný díl. „Teď, když se na to ptáš, tak mně vyskakuje jedna vzpomínka za druhou a faktem je, že jsme byli k neutahání. S Fešáky jsme hráli ne jen dvě představení v jednom dni, to byl většinou normál, ale i tři a jednou to bylo tuším v Lounech, jsme hráli čtyřikrát. Lidi nás mohli poslouchat dokola. A televize? To je kapitola sama pro sebe. Mě na tom všem, mimo jiné, bavilo mimořádné nasazení všech lidí, kteří se mnou pořady Dobroty nebo Trampoty tvořili. A nejen umělců,“ vzpomíná Petr na doby minulé.
Je chvíle, o které se dá říci, že je nezapomenutelná? „Ano. Je. Ať jsem si vymyslel cokoli, nejen, že mi nikdo neodmítl, ale mnohdy mi kolegové tu scénku dotvořili takovým způsobem, že ani já sám jsem si netroufl to celé navrhnout do takovéto absurdity. Z mnoha vzpomenu například na Yvettu Blanarovičovou. Jednou jsem však narazil. To bylo u Karla Gotta. Měl jsem představu, že Karel přijede na scénu na koni jako Limonádový Joe. A to mi na první dobrou odmítl. Přemlouval jsem ho dlouho, nakonec jsem ho zlomil a on skutečně na scénu na koni přijel a zazpíval. Tečku tomu dal sám kůň, který se na scéně vykadil. V zákulisí jsme řvali smíchy. Neskutečný zážitek,“ směje se Petr při vzpomínce na Karla Gotta.
Povídání si s Petrem Novotným je jednoduše zážitek, protože příběhů, které prožil za svůj tvůrčí život je mnoho a vybrat ty nejlepší je velmi těžké. Jak se však dívá na současnou televizní tvorbu v souvislosti se zábavou? „Já to moc nesleduji. Nevím, jestli to, co bavilo lidi před deseti či patnácti léty, by je bavilo i dnes. Je jiná doba. Nicméně pravdou je, že Dobroty nebo Trampoty opakují pořád dokola, tak to asi lidi pořád baví,“ uvažuje Petr.
„Hele, já jsem si odžil svoje. Teď jsem fakt spokojený, že jsem relativně zdravý, mám kolem sebe děti, na které mohu být pyšný, hodnou manželku s kterou jsem jednačtyřicet let, haldu vnoučat, které mě jako dědečka milují a až na maličkosti, jako že musím zubaři nebo že mi jen občas manželka povolí moje zamilované sladké knedlíky s tvarohem a šlehačkou, mi fakt nic neschází,“ uzavírá naše povídání Petr Novotný.
Přeju zdraví a radost ze života.
Nejčtenější články
- Odpovědět
Trvalý odkaz