Jak lékaři zkritizovali první díly Nemocnice na kraji města a proč se seriál nevysílal v tehdejším Sovětském svazu?
Před zhruba čtyřiačtyřiceti lety se na televizních obrazovkách objevil první díl kultovního seriálu Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města. Přesně to bylo 5. listopadu 1978. Obrovská popularita seriálu pronikla i za hranice tehdejšího Československa a později ho vysílaly, až na jeden, všechny státy jak se říkalo socialistického tábora. Následně seriál koupilo vedle „Západního Německa“ i mnoho jiných států.
Jedině v tehdejším Sovětském svazu se seriál nesměl vysílat. Proč? Podle dobových neveřejných informací by prý nikdo z diváků SSSR nevěřil, že může taková luxusní nemocnice vůbec existovat. Těžko si tak představit, jak to v sedmdesátých letech v nemocnicích, v zemi, kde zítra již znamenalo včera, vůbec vypadalo.
Po odvysílání prvního dílů bylo nadšení diváků bezbřehé. S kritikou se však ozvali nejen soudruzi, ale kupodivu také lékaři. Byť měl seriál několik odborných poradců z řad lékařů, nemohli být samozřejmě u každého obrazu přítomní a tak se sem tam chybička vloudila. Za všechny kritiky jmenujme tehdejšího průkopníka anesteziologie doc. MUDr. Josefa Hodera. Podle něj byla ve scénáři jedna odborná chyba vedle druhé. Kritizoval výslovnost odborných výrazů, oblečení sester a vadila mu postava Josefa Vinkláře (MUDr. Cvach), kterého ve své kritice nazval lékařským blbem. S milostným poměrem Josefa Abrháma (MUDr. Blažej) s Andreou Čunderlíkovou (sestra Ina) se prý nesmířil nikdy.
Připomeňme si také, že herci v seriálu, tak jak je dnes důvěrně známe, se před samotným natáčením měnili jak „svatí na orloji“. Fakt, že primáře Sovu hrál původně Karel Höger a po jeho smrti ho nahradil Ladislav Chudík, je všeobecně znám. Málo je však známé, že doktorku Čeňkovou (Eliška Balzerová) měla hrát původně Libuše Šafránková a milenku doktora Blažeje (Josef Abrhám), tedy sestru Inu Galuškovou, měla hrát právě Eliška Balzerová. Podle pamětníků si to režisér Jaroslav Dudek na poslední chvíli rozmyslel a postavu sestry Iny Galuškové svěřil Andree Čunderlíkové.
Podle původního námětu Jaroslava Dietla měl mít primář Sova syny dva, z nichž jeden měl emigrovat. To se však soudruhům velmi nelíbilo a tak zůstalo u syna jednoho Karla (Ladislav Frej). Po smrti Karla Högera se podle pamětníků uvažovalo, že by primáře Sovu hrál Josef Větrovec. Příběh postav doktorky Čeňkové a hokejisty Přemysla Rezka měl gradovat velkou mileneckou zápletkou, ovšem údajně po zásahu Dietlovy manželky Magdaleny, zůstalo pouze jen u lehké romance. Díky obrovské popularitě seriálu v NDR, koupila seriál západoněmecká televize ARD a iniciovala pokračování natáčení. Problém však byl ve snímací obrazové technice. Československá televize a ostatní východoevropské země používaly pro přenos barevného obrazu systém SECAM. Západní televize pak systém PAL, což znamenalo obrovský nárůst kvality obrazu. Československá televize pak za peníze poskytnuté německou televizí nakoupila kamery se systémem PAL a druhé pokračování se již točilo tímto systémem. Seriál se původně natáčel v mostecké nemocnici. Po smrti Karla Högera se přestěhoval do studia na Barrandov. Pokračování seriálu se pak přestěhovalo na Kavčí Hory, do studia číslo 4. Rekvizity a nábytek se vozily z podniku Zdravotnického zásobování v Říčanech. Při svatební hostině Josefa Dvořáka a Ivy Janžurové bylo objednán oběd pro padesát hostů. Viz fotografie.
takže som mal tú česť,
že som mohol byť,, odchovaný " na seriáloch a rozprávkach z doby socializmu.
A som na to aj patrične hrdý.
A to z dôvodu,
že to boli jedinečné a hodnotné diela,
ktoré tak hereckým obsadením tak aj obsahovo,
poskytovali divákom niečo,
na čo sa nedá zabudnúť.
Zdvihli laťku kvality tak vysoko,
že dnešné 300 - 800 dielne seriály ( nikdy nekončiace telenovely ) proste nemajú šancu im konkurovať.
A to z jedného, jediného dôvodu
,, socialistické " seriály sa natáčali kvôli tomu,
aby divákovi niečo dali ( odovzdali ).
,, kapitalistické" seriály ( nikdy nekončiace telenovely ) sa vyrábajú preto,
aby od diváka niečo vzali ( časť z koncesionárskych poplatkov ).
Sú tvorené výlučne a len z dôvodu byznysu..
Súčasné súkromné televízie vyrábajú telenovely ako na bežiacom páse.
Podľa ich logiky je najlepšie,
ak má seriál trebárs 800 častí.
Tým zabijú vysielací čas na pár rokov a oni sa vždy už nájdu diváci,
ktorých to zaujme.
Nejčtenější články
- Odpovědět
Trvalý odkaz