Jak lékaři zkritizovali první díly Nemocnice na kraji města a proč se seriál nevysílal v tehdejším Sovětském svazu?
Zdroj: Česká televize

Jak lékaři zkritizovali první díly Nemocnice na kraji města a proč se seriál nevysílal v tehdejším Sovětském svazu?

Vytvořeno dne 18.01.2022

Před zhruba čtyřiačtyřiceti lety se na televizních obrazovkách objevil první díl kultovního seriálu Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města. Přesně to bylo 5. listopadu 1978. Obrovská popularita seriálu pronikla i za hranice tehdejšího Československa a později ho vysílaly, až na jeden, všechny státy jak se říkalo socialistického tábora. Následně seriál koupilo vedle „Západního Německa“ i mnoho jiných států.

Jedině v tehdejším Sovětském svazu se seriál nesměl vysílat. Proč? Podle dobových neveřejných informací by prý nikdo z diváků SSSR nevěřil, že může taková luxusní nemocnice vůbec existovat. Těžko si tak představit, jak to v sedmdesátých letech v nemocnicích, v zemi, kde zítra již znamenalo včera, vůbec vypadalo.

Po odvysílání prvního dílů bylo nadšení diváků bezbřehé. S kritikou se však ozvali nejen soudruzi, ale kupodivu také lékaři. Byť měl seriál několik odborných poradců z řad lékařů, nemohli být samozřejmě u každého obrazu přítomní a tak se sem tam chybička vloudila. Za všechny kritiky jmenujme tehdejšího průkopníka anesteziologie doc. MUDr. Josefa Hodera. Podle něj byla ve scénáři jedna odborná chyba vedle druhé. Kritizoval výslovnost odborných výrazů, oblečení sester a vadila mu postava Josefa Vinkláře (MUDr. Cvach), kterého ve své kritice nazval lékařským blbem. S milostným poměrem Josefa Abrháma (MUDr. Blažej) s Andreou Čunderlíkovou (sestra Ina) se prý nesmířil nikdy.

Připomeňme si také, že herci v seriálu, tak jak je dnes důvěrně známe, se před samotným natáčením měnili jak „svatí na orloji“. Fakt, že primáře Sovu hrál původně Karel Höger a po jeho smrti ho nahradil Ladislav Chudík, je všeobecně znám. Málo je však známé, že doktorku Čeňkovou (Eliška Balzerová) měla hrát původně Libuše Šafránková a milenku doktora Blažeje (Josef Abrhám), tedy sestru Inu Galuškovou, měla hrát právě Eliška Balzerová. Podle pamětníků si to režisér Jaroslav Dudek na poslední chvíli rozmyslel a postavu sestry Iny Galuškové svěřil Andree Čunderlíkové.

Podle původního námětu Jaroslava Dietla měl mít primář Sova syny dva, z nichž jeden měl emigrovat. To se však soudruhům velmi nelíbilo a tak zůstalo u syna jednoho Karla (Ladislav Frej). Po smrti Karla Högera se podle pamětníků uvažovalo, že by primáře Sovu hrál Josef Větrovec. Příběh postav doktorky Čeňkové a hokejisty Přemysla Rezka měl gradovat velkou mileneckou zápletkou, ovšem údajně po zásahu Dietlovy manželky Magdaleny, zůstalo pouze jen u lehké romance. Díky obrovské popularitě seriálu v NDR, koupila seriál západoněmecká televize ARD a iniciovala pokračování natáčení. Problém však byl ve snímací obrazové technice. Československá televize a ostatní východoevropské země používaly pro přenos barevného obrazu systém SECAM. Západní televize pak systém PAL, což znamenalo obrovský nárůst kvality obrazu. Československá televize pak za peníze poskytnuté německou televizí nakoupila kamery se systémem PAL a druhé pokračování se již točilo tímto systémem.  Seriál se původně natáčel v mostecké nemocnici. Po smrti Karla Högera se přestěhoval do studia na Barrandov. Pokračování seriálu se pak přestěhovalo na Kavčí Hory, do studia číslo 4. Rekvizity a nábytek se vozily z podniku Zdravotnického zásobování v Říčanech. Při svatební hostině Josefa Dvořáka a Ivy Janžurové bylo objednán oběd pro padesát hostů. Viz fotografie.    

 

 

 

Default User Image
Jaroslav Lipowski, 23.01.2022 14:27
Tak silně jako Vy bych to nehodnotil, ale v tom seriálu, ostatně jako i jiných J. Dietla, je cítit taková laciná, povrchní aktuálnost.
Default User Image
Petr, 21.01.2022 21:57
V článku je několik nesmyslů týkající se techniky. V ČST jsem tehdy pracoval a seiál Nemocnice jsem natáčel, takže si zákulisí velmi dobře pamatuji. Za prvé v systému SECAM se pouze vysílalo, veškerá režijní práce interně probíhala v systému PAL z jednoduchého důvodu dávno přrd tím než se seriál vůbec začal natáčet. Systém SECAM totiž neumožňoval režijní zpracování signálu zatímco PAL byl z tohoto hldiska téměř srovnatelný s černobílým signálem. Že tehdy byla barevná technologie v plenkách a skromná byla otázka politiky devizového hospodářství (v Česku se nic podobného nevyrábělo) ale to je jiná pohádka. Petr E.
Default User Image
Roman, 27.07.2023 08:36
A dalším často se opakujícím nesmyslem je, že se natáčel v mostecké nemocnici. Nenatočilo se tam ani "okno". Nemocnice v Mostě - v té době jedna z nejmodernějších - byla pro J. Dietla pouze inspirací, a to díky jeho přátelství s primářem tamní ortopedie MUDr. Ihorem Eliywem, který byl také jedním z odborných poradců. Rovněž televizní architekt se nechal inspirovat interiéry mostecké nemocnice, které byly komplet postavené ve studiu č. 4 na Kavčích horách. Lidi matou SPZ na sanitkách a automobilech, které v seriálu "hrají" - MO. To byl od autorů jen jakýsi čestný odkaz na Most.
Default User Image
Iveta, 23.01.2022 13:21
Tak s tím souhlasím, dnešní seriály jsou ubohé a zas jen ubohé, nedá se na ně koukat. Kdežto na Nemocnici na kraji města se lidi velmi těšili, byl to moc pěkný příběh. zajímavý...
Default User Image
Martina, 18.01.2022 20:43
Můžete kritizovat jak chcete.bozi dílo, super herci a když se seriál opakuje vždy se radosti ráda podívám. Na rozdíl od dnešních nekonečných seriálu z rádoby nemocnic to měl alespoň hlavu a patu.
Default User Image
Vašek, 18.01.2022 21:38
Exteriéry se natáčely na Vysoké škole zemědělské v Praze na Suchdole (dnes Česká zemědělská univerzita)