Tohle že je několikanásobná babička? Šmrncovní Jana Švandová představila nejmladší přírůstek v rodině

Už několikanásobná babička Jana Švandová doprovodila nastávající babičku, herečku Jitku Sedláčkovou do prodejny s dětským zbožím a zkoušely jeden kočárek za druhým. Není to jednoduché, výběr je veliký a fešné babičky chtějí být za kočárkem pořádné kočky.

„Pravá jsem trojnásobná a mám navíc ještě jednoho nevlastního vnuka, takže jsem čtyřnásobná babička. Přiznávám, že když mi syn poprvé zavolal, že budu babičkou, trochu mě to zaskočilo. Ale teď vím, že je to nejkrásnější role, co mě kdy potkala,“ usmívala se Jana Švandová na nejmladšího vnoučka, který pokojně spal, a starosti dospělých mu byly úplně jedno. „Mám anglicko-česká vnoučata. Tak se jím snažím předat něco z české kultury. Pokud to jde, chodíme do českých divadel, na české filmy, kupuji české knížky. A sport, to spíš dělá dědeček.“

Když Jana Švandová zjistila, že babička Boženy Němcové byl o hodně mladší než ona, byla ráda, že se dnes věk posouvá a sedmdesátiletá babička dneska nevypadá staře. „Já se od vnoučat učím anglicky a já jim zase opravuji jejich češtinu. Jsem spíš rozmazlující babička. Vnoučata se mnou mohou dělat všechno, co nemohou dělat s rodiči. Hodně to souvisí s mou profesí. Oblékáme si kostýmy, klobouky, hrajeme divadlo, točíme dokonce filmy na video. Nesmí doma říct, co všechno dělají s babičkou, to by babička dostala,“ šibalsky se usmívala Jana Švandová a zavzpomínala: „Moje babička byla už starší dáma. Dobře vařila, což jsem se od ní teda moc nenaučila, ale určitě nějaké sportovní aktivity se mnou neprovozovala. Na to byl děda. Já bylo prvorozená, tatínek chtěl kluka, tak jsem byla vedená jako kluk. Babička nám vždycky uvařila oběd, upekla buchty a my šli na houby, na výlet do lesa, hráli jsme různé bojovky. Babička mi zemřela, když mi bylo třináct a bylo mi hodně líto, že už není.“

A co by zkušená babička Jana Švandová poradila „babičce čekatelce“ Jitce Sedláčkové? „Když mi Jitka Tu novinu zavolala, řekla jsem jí, že to je to nejhezčí, co jí může potkat. A ať si vnoučátko určitě hodně užije. Ona mi věří a těší se.“