Rozhovor s Petrem Svobodou: Vzpomínal na tátu Karla Svobodu a promluvil i o nevlastním bratrovi Jakubovi
Strhující životní příběh slavného skladatele Karla Svobody sepsal jeho syn Petr Svoboda do výpravné monografie s názvem Žít – Karel Svoboda. Unikátní fotografie a synovy vzpomínky nechají nahlédnout také do soukromí rodiny Karla Svobody, který by letos oslavil 85. narozeniny. Při této příležitosti Petr Svoboda poskytl pro Aplausin.cz rozhovor.
Kniha Žít – Karel Svoboda přišla pět let po dokumentu Karel Svoboda: Šťastná léta. Jak dlouho jste sbíral materiál na oba projekty?
„Nedokážu to určit, ale jsou to roky. Dokument vznikal asi jeden rok a během toho jsme nabraly hodně rozhovorů s tátovými spolupracovníky a kolegy a z toho se hodně nevešlo do dokumentu. Už tam, aniž bych to věděl, jsem si vytvářel zázemí pro knihu. Kniha ani nebyl můj nápad. Dostal jsem nabídku, kterou jsem opravdu pečlivě zvážil a pak teprve si sedl k prázdnému listu a musel něco napsat. Kniha nebyla plánovaná. Mám obrovskou výhodu, že většinu z těch událostí znám z první ruky a většinu lidí kolem táty mám v telefonu a není problém se jich doptat. Zjistil jsem, že tam mám ještě i jména a čísla lidí, kteří už nejsou mezi námi. Nesmazal jsem je.“
Jak vypadala vaše pracovna, když jste dával knihu dohromady? „Opakovaně jsem procházel tátovy deníky, fotografie, deníky… Tak ano, občas tam byl i ´´čurbes´´. Byl jsem docela rád, když jsem fotografie předal grafikovi. Jednak jsem si uklidil, a pak ty papírové fotografie mám i v digitální formě.“
Objevil jste při přípravě knihy něco, co jste ještě nevěděl? Co vás překvapilo? „Mě třeba zaujalo, že táta hrál jazz s Jiřím Stivínem ještě před tím, než působil ve skupině Mefisto. Táta mi něco vyprávěl, něco jsem si dohledal, ale táta žil zajímavý, dlouhý život a nevěděl jsem všechno. Jako třeba, že hrál džezík.“
Co máte s tátou společného, co máte po něm? „Jsem tvrdohlavý, stejně jako byl on. Jsem paličák.“
Bavíte se o tátovi se svým nevlastním bratrem Jakubem? „Já se nestýkám s Vendulou ani Jakubem. Tak byly kostky rozdané, je to součást života. S Jakubem bych se docela rád viděl, s jeho maminkou radši ne. Kdyby táta zemřel spokojeně, šťastně, s tím, že ho jeho nová žena vyprovodila na jeho konci života a všechno bylo zalito sluncem, tak bych určitě k tomu neměl takový razantní postoj.“
Kterou tátovu písničku či melodii máte nejraději? „Já třeba mám rád album Discobolos. Přišel fenomén disca, táta se strejdou na hned skočili a udělali album v žánru disca. To je výborný. Miluji všechny tátovy filmové melodie. Ale i takové Popelku, Návštěvníky, Smrt stopařek, Zítra vstanu a opařím se čaje, báječná hudba. Když si najednou vedle sebe začnete stavět všechno to, co táta napsal, zjistíte, že kdyby jeho hudba v těch filmech nebyla, tak by zůstala velká prázdnota.“
Jaké máte pocity, když slyšíte hrát tátovu hudbu například v televizi?„Pro mě to má nakopávací efekt. Povzbudí mě to. Mým nesplnitelným snem je, kdyby táta mohl složit hudbu k mým filmům. Už když jsme s manželkou dělali film Pirko, jsme přemýšleli, jak by to bylo báječné, kdyby táta napsal muziku. Trošku jsme si to vykompenzovali při dalším filmu Mstitel, kde je právě hodně z tátových songů, a i muziky právě z alba Discobolos. Jsou to takové moje malé odkazy, dělá mi to radost.“
Kniha je už na knižních pultech a skončí pod nejedním stromečkem. Jaké byly Vánoce s tátou? „Vánoce se nevymykaly od oslav jiných rodin. Měli jsme štědrovečerní večeři, rozdali si dárky, žádné zpívání u klavíru, prostě klid. Nic extra.
Co se do knihy nevešlo?„Já si myslím, že až nyní si začnu vzpomínat, co všechno jsem v knize ještě chtěl mít a nedal jsem to tam. Buď se to nevešlo nebo jsem zapomněl. To bych musel mít webovou stránku, ta může být nekonečná a dá se tam přidávat.“
Kdybyste mohl, co byste popřál tátovi k jeho nedožitým 85. narozeninám? „Já bych mu popřál, aby tady ještě byl.“
Publikace Žít – Karel Svoboda je pro svou detailnost a komplexnost určena nejen fanouškům a obdivovatelům této nepřehlédnutelné osobnosti české hudby druhé poloviny dvacátého století, ale i všem, kteří se chtějí dozvědět něco o složité době, v níž Karel Svoboda a jeho rodina, přátelé a kolegové žili.
Petr Svoboda – 9. 10. 1980 – režisér, producent, kameraman, scenárista. Podílel se na filmech:
- Pirko (2016)
- Karel Svoboda: Šťastná léta (2020)
- Mstitel (2021)
- Petra Janů - Jedeme dál (2022)
- Jako v ráji (2022)
Zdroj: Aplausin.cz
Nejčtenější články
- Odpovědět
Trvalý odkaz