Patrik Hartl, režisér s neopakovatelným smíchem, křtil knihu. Tolik známých tváří pohromadě jste dlouho neviděli

Se slovy „Já močím,“ pokřtil trojnásobný držitel ocenění Český bestseller Patrik Hartl svůj již pátý román 15 roků lásky. Příběh o výjimečném štěstí a radosti, které dlouho vypadají jako velký průser, je připraven na pultech knihkupectví v neuvěřitelném nákladu dvě stě sedmdesát tisíc kusů.

„Protože nepiju, tak knihu pokřtíme Vltavou. Namočíme ji do kýble s vltavskou vodou,“ vysvětlil Patrik Hartl svůj úvodní slogan a dodal: „Kvůli problému s papírem je skoro zázrak, že máme knihu vytištěnou. Věnoval jsem knize hodně. Chodil jsem třeba ke kadeřníkovi a do tlustého sešitu si zapisoval postupy. Stříhat neumím, ale teorii zvládám. S kamarádem Martinem Hofmannem jsme celou noc seděli na zahradě, kouřili a konzultovali knihu. Nechci, aby se kniha líbila, chci, aby čtenáři byli nadšeni!“   

Hlavní hrdina nového románu Patrika Hartla Aleš, si do svých třiceti dvou let představoval budoucnost svého života úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne 2001 se však zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Sám autor říká, že příběh vypráví o všem, co musel Aleš zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít. Podle Patrika umí být realita totiž neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. „… ty nejmíň uvěřitelné situace nebo zvraty v knize jsem si vypůjčil ze života svých blízkých nebo známých, kteří mě inspirují,“ ujišťuje čtenáře Patrik.

Hartl se při psaní nejvíce inspiroval svou dcerou Ájou. Kdyby jí neměl, příběh by ho prý nenapadl: „Můžu přiznat, že tentokrát jsem psal tak trochu o ní a hodně o sobě. I když v jiných souvislostech, než ve kterých žijeme. Aleš uvažuje jako já, v mnoha ohledech reaguje jako já. … ještě nikdy jsem nenapsal postavu tak blízkou sobě. Svým způsobem se dá říct, že jsem Aleš,“ dodává autor.

Knihu začal úspěšný spisovatel a dramatik psát v březnu 2020, na začátku pandemie. „Jako vždycky jsem ji měl dopředu celou vymyšlenou. Děj už se mi odehrával v hlavě. Psal jsem rok a půl. Nezvyklé pro mě ovšem bylo, že jsem poměrně velkou část práce strávil v lockdownech s rodinou,“ říká o vzniku nového románu Hartl. A dodává, že v jeho jindy přesném pracovním systému zavládl chaos. Psaní pro něj však bylo doslova požehnáním, mnohdy totiž do příběhu utíkal před realitou, protože děj románu s pandemií nijak nesouvisí.

Autor by byl rád, aby se čtenáři u jeho knížky smáli a brečeli a s napětím se těšili na každou další kapitolu. „Toužím po tom, aby jejich reakce na Alešův příběh byla plnotučná a ne odstředěná. Aby jim kniha zprostředkovala výjimečný citový zážitek. Tak vypadá štěstí, o které psaním bojuju,“ dodává Patrik na závěr.