Filmaři oživili skutečný šokující příběh z 30. let

Skutečný a šokující příběh z Československa 30. let oživili filmaři ve výpravném dobovém filmu Úsvit, který zamíří do kin 5. října 2023. Tvůrci našli inspiraci ve více než 100 let staré učebnici soudního lékařství od doktora Františka Hájka, která obsahuje případy tzv. intersex lidí, tedy lidí s mužskými i ženskými pohlavními orgány.

Mezi nimi je i drama mladého truhláře, který se oběsil v dílně a při pitvě bylo zjištěno, že jde zároveň i o ženu. „Jeho příběh jsme začali rozvíjet, ale podobných případů je v knize až překvapivě hodně,“ podotýká producent a režisér filmu Úsvit Matěj Chlupáček.

Tento fakt potvrzují vědecké studie z roku 2000, které zveřejnil například magazín Time. Ty uvádějí, že hermafroditní znaky lze nalézt dokonce až u dvou procent novorozenců, což zhruba odpovídá procentu přirozeně zrzavých lidí v populaci! „Česká učebnice soudního lékařství z 20. let. od doktora Františka Hájka, kterou jsem našel před lety v antikvariátu, mi ukázala, jak se za první republiky přistupovalo k odlišnostem mezi lidmi. Bralo se to jako biologický fakt – příroda to tak zařídila. Intersex lidé byli mezi úspěšnými sportovci, umělci, řemeslníky i mezi chudými lidmi z vesnice. Některé osudy byly tragické, ale mnozí se ani na veřejnosti nestyděli za to, kým jsou. Je to součást naší historie, kterou dosud ignorujeme," říká scenárista filmu Úsvit Miro Šifra.

Československá rekordmanka, americký generál a další…

Intersex lidé byli, jsou a budou součástí naší společnosti. Jejich osobní příběhy v každé době vzbuzují mimořádnou pozornost a mnohdy bouřlivé, kontroverzní reakce. 

Československá „rekordwoman“ Zdena Koubková v polovině 30. let dvakrát překonala světový rekord v běhu na 800 metrů. Byly jí zjištěny mužské pohlavní znaky. Dívka poté podstoupila chirurgický zákrok, stala se Zdeňkem Koubkem, šťastným ženáčem a hráčem ragby za Říčany. 

Američtí vědci zkoumali ostatky hrdiny boje za nezávislost Spojených států amerických generála Casimira Pulaskiho. Výzkum ukazuje, že pobočník samotného Franklina a Washingtona, považovaný za „otce americké kavalerie“, měl silné ženské znaky a můžeme ho nazývat intersex osobou. 

Veřejnost vnímá především příběhy sportovců, v jejichž případě může mít variace pohlavních znaků vliv na výkony, což vzbuzuje velké kontroverze. Značný ohlas měl například případ jihoafrické atletky Caster Semenyaové nebo německé tenistky Sarah Gronertové.

Zajímavostí pak zůstává nepotvrzená domněnka, že člověkem, kterého nazýváme jako intersex, byl milenec Leonarda da Vinciho a současně i model pro jeho proslulou Monu Lisu…

Podle údajů zveřejněných OSN v roce 2020 se rodí mezi 0,05 a 1,7 % dětí, jejichž pohlavní znaky plně neodpovídají typicky ženským ani typicky mužským pohlavním znakům. Tyto odlišnosti ale nemusí být jen anatomické, tedy zjevné na první pohled, ale také hormonální či chromozomální, takže se mohou projevit třeba až v pubertě.

O FILMU: Úsvit je druhým celovečerním filmem režiséra Matěje Chlupáčka, který je spolu s Majou Hamplovou také producentem snímku. Eliška Křenková v hlavní roli těhotné lékařky přijíždí v roce 1937, krátce před válkou, se svým manželem, ředitelem továrny, vystavět v Tatrách po vzoru Zlína pokrokové město Svit. Jejich plány ale naruší nález mrtvého těla novorozence v areálu fabriky. Helena kvůli bezpečí vlastního dítěte potřebuje zjistit, co se stalo, ale narazí na četné překážky, včetně svých vlastních předsudků…

Natáčelo se od května do září loňského roku v několika lokacích v České republice i na Slovensku – v Tatrách, u Lysé nad Labem, v Dřísech nebo ve Zlíně. Město Svit, kde se film odehrává, pak vzniklo unikátním způsobem v kombinaci reálných záběrů, nákladných dekorací a modelu celého města v poměru 1:7.

Vedle Elišky Křenkové v její dosud největší filmové roli si zahráli Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Richard Langdon, Jan Jackuliak ad. Rozpočet filmu Úsvit dosáhl téměř 90 milionů korun.