Boudová se synem, Obermannová a Bučková pokřtily unikátní dvojromán

Herečka Nela Boudová, její syn, tanečník Dalibor Lekeš, scenáristka a spisovatelka Irena Obermannová a modelka Eliška Bučková se na víkendovém festivalu Svět knihy v pražských Holešovicích nesešli náhodou.

Stali se kmotry dvojrománu „Kdyby“ autorek Simony Votyové a Sabiny Voty, který vyšel v nakladatelství Bourdon Ivana Pilipa, kde Simoně vyšly i předchozí knihy. Jeho dcera, Sylvie, mimochodem stála u zrodu této knižní novinky od samého začátku. Simona se Sabinou jsou máma s dcerou a příběh hlavní hrdinky Nely psala každá ve svojí verzi.

O čem kniha pojednává?

Sabina Voty: Jak už se dočtete v anotaci, Nela šla na večírek, kde byla znásilněná a pak zjistí, že je těhotná. V jedné verzi si dítě nechá a v druhé ne. Sledujeme pak nejen její příběh, ale také příběh celé rodiny, které se její rozhodnutí a i to, co se jí stalo, dotýká. Kromě toho vidíme i postoj násilníka a jeho okolí. Ale taky se soustředíme i na jednotlivé postavy rodiny a přátel a jejich osobní příběhy. Děj knihy trvá deset let. Kromě už zmíněného zásadního tématu také otvíráme nebo spíš nakusujeme například i téma transgenderu.

Simona Votyová: Já vždycky v knihách vycházím z toho, co zažívám nebo vidím zažívat u mých přátel a zbytek si domyslím. Takže naše postavy zažívají hodně věcí, ve kterých se poznají naši kamarádi a rodina, včetně transgenderové tematiky. Ale celkově k hlavnímu tématu znásilnění - to byl opravdu nehezký zážitek, právě Sabiny. Přímo znásilněná naštěstí nebyla, nicméně zřejmě jen díky tomu, že se ubránila. V jednom pražském klubu ji na dámské toaletě přepadl opilý chlap, který ji brutálně zbil. Její kamarádce se podařilo přivolat ochranku a muže zpacifikovali. Po té to řešila policie a dopadlo to tak, že se z muže vyklubal velice bohatý podnikatel s partnerkou soudkyní a policie případ uzavřela s tím, že onoho muže přepadla na záchodě dcera a její kamarádka. Pochopitelně jsme to celé řešily i přes právníka, ale spravedlnosti jsme se nedovolaly. Dcera na tom byla psychicky špatně, nebyla schopná chodit do školy a léčila to psaním. Hodně jsme o tom pořád mluvily a nakonec nás napadlo napsat společně knihu s podobným tématem, kde zároveň ukazujeme, že ačkoliv jsou různá hnutí, např. metoo, tak se stejně toho moc nezměnilo.

Kmotra knihy Irena Obermannová byla Sabininou učitelkou na literární škole. Co na novou knihu říká ona? "Ono to je bohužel velmi aktuální téma, se ženami hodně mluvím a vím, že mnoho z nich to zažilo. Opravdu je to tak, jak praví všechny výzkumy, že mnoho z nich to nepřizná. Je úplně normální, že násilníka důvěrně znají, že je to kamarád, nebo i přítel, se kterým sexuálně žijí, ale prostě v tu chvíli nechtějí,  to je  taky znásilnění. Asi tady pořád chybí zásadní osvěta, proto jsem taky neváhala a tu knížku jsem radostně pokřtila. pokřtila. Myslím, že je dobře, že se o tom začíná mluvit a pojďme o tom mluvit. Je to hodně důležité."

Sama spisovatelka se podle svých slov vypisuje pořád z něčeho, ale z podobné zkušenosti to nebylo naštěstí nikdy. A jak momentálně žije? „Já říkám, že pořád stejně, život spisovatelky je nudnej, sedím, píšu, teď hlídám vnoučátka. Ale ten můj až tak nudný není, vždycky říkám, že si to přeju a vždycky se to stane, co ho zase převrátí vzhůru nohama. Ale teď úplně nemám ten pocit.“ Pokud jedním z pocitů ovšem není třeba fakt, že nedávno na sociální sítě umístila polonahou fotografii – a to jí je jednašedesát! - a že se po pětadvaceti letech usmířila se svým bývalým manželem, otcem herečky Bereniky Kohoutové a její starší sestry Rozárie, hudebníkem Danem Kohoutem.

„Na dotaz, proč mě nepozdravil skoro čtvrt století, odpověděl, že se styděl. To je pro mě tak silný, že je schopný to říct! To mě potěšilo, proti tomu jsem bezbranná. Ano, strašně mi chyběl, dětem chyběl, ale na druhou stranu já nemám jiného otce svých dětí. Je to najednou pro mě jiná věc, že se mám s kým bavit o dětech, o vnoučátkách. Byl se mnou v zimě i na horách a učil Bereniky Lolu lyžovat. A co na to dcery? Ony se na něj vlastně nikdy nezlobily, já jsem si dávala záležet na tom, aby s ním vztah měly, ale on se moc neúčastnil. Nicméně nebylo mezi nimi nic ošklivého, to mezi námi,“ říká Obermannová.

Nela Boudová přečetla knihu Simony a Sabiny Votyových takřka za noc. A byla to po delší době oddychová kniha. „Od té doby, co studuju školu elitních koučů Vladimíra Ekarta, tak čtu odbornou literaturu, ale oddechovou knihu jsem si přečetla teď díky křtu. Chtěla jsem se s ní předem seznámit a tak jsem se do ní začetla, že jsem ji neodložila skoro celou noc.  Rozhodně ji doporučuju, protože mě nenechala spát a to je důkaz toho, že je čtivě napsaná."