Rocková klasika v novém: Jiří Schelinger a kapela F. R. Čecha

Po loňském dvojitém jubileu Jiřího Schelingera (*6. 3. 1951 – †13. 4. 1981), které Supraphon připomněl povedenou LP reedicí dnes již legendárního alba Hrrr na ně…, je letos dalším na řadě …nám se líbí….

Počin, který Schelinger nahrál opět s kapelou Františka Ringo Čecha, byl v době svého původního vydání, tedy v roce 1979, příjemným šokem. Krom očekávatelných bytelných rockovek zde totiž najdeme i poloakustické songy s hosty zajímavosti Petra Kalandry, Oskara Petra nebo Jana Hrubého, a výsledný koktejl je tak zcela mimořádný. Kvalitu i nadčasovost potvrzuje i aktuální LP reedice v novém remasteru.

„Shodli jsme se v tom, že je to velice povedená nahrávka, která se navíc dobře poslouchá, protože plyne...A kdyby v té době existovaly kompakty, jednalo by se o ucelenou plochu. Možná je to tím, že jsme hodně diskutovali o textech, protože muzika byla trochu složitější. Jirka chodil s konkrétníma věcma, co kde přepsat, doplnit. Prostě když jsme desku poslouchali, měli jsme z ní velice dobrý pocit. Přestože to bylo spojení rockovýho mišmaše s akustikou,“ ohlíží se F. R. Čech za albem, jehož aktuální reedice díky nedochovaným původním foto/grafickým východiskům nekopíruje – co se obalu týče – přesně původní vydání. Na rozdíl od něj ale vnitřní sáček nabízí zajímavé textové ohlédnutí, z nějž je citováno výše, a dobové fotografie.

Jako celek je tak právě vydané LP …nám se líbí… dalším pozoruhodným pokračováním pamětníky i novými posluchači vítaných ozvěn tvorby i odkazu důležitého zpěváka a výborné kapely. Čas tak mimo jiné potvrzuje, že Petr Dorůžka nebyl daleko od pravdy, když ve své recenzi pro časopis Melodie v roce 1980 napsal: „Hlavní zásluha téhle desky je však v tom, že staví folkrockové písničkaření na jednu platformu s elektrickým big beatem a že se snad i naši posluchači nakonec naučí obojí poslouchat stejnýma ušima.“