Sup měl v těle 12 broků. Z Libanonu se dostal až do Prahy

Sup mrchožravý pojmenovaný podle perské bohyně Anahitase stal symbolem tragédie i naděje. Když se po opuštění hnízda v bulharských Rodopech vydal na cestu do Afriky, v Libanonu byl postřelen. Díky úsilí místních ochránců přírody se jej však podařilo zachránit a nový domov našel v Zoo Praha, kde by se měl časem zapojit do Evropského chovného programu (EEP).

Sup mrchožravý patří k ohroženým druhům a v Bulharsku hnízdí méně než tři desítky párů. Anahita se jednomu z nich vylíhnul na jaře 2020 a pracovníci bulharského BirdLife ho před opuštěním hnízda označili satelitním vysílačem. Do Afriky se rozletěl 10. září 2020. Již po šesti dnech se však zastavil a data satelitního vysílače ukazovala, že se mohl stát obětí lovce. To se vzápětí potvrdilo: Pracovníci Společnosti na ochranu přírody Libanonu (SPNL) v doprovodu příslušníků bezpečnostních složek ho nalezli ve vesnici asi 25 kilometrů jihovýchodně od Bejrútu. V těle měl minimálně 12 broků.

„Podle odhadu SPNL je v Libanonu každoročně zabito 2,6 milionu tažných ptáků,“ konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „To je neuvěřitelné číslo! Anahitu se naštěstí díky skvělé práci libanonských ochránců přírody podařilo zachránit. Vzhledem k následkům svých zranění se již nemůže vrátit do přírody, ale přesto v sobě jeho tragický příběh nese naději: jak věřím, jednou se zapojí do chovného programu a jeho potomci posílí volně žijící populaci supů mrchožravých.“

Původní záměr přepravit Anahitu zpět do Bulharska se z veterinárních a administrativních důvodů nedařilo uskutečnit. Proto byla oslovena Zoo Praha, která se chovem a ochranou supů mrchožravých dlouhodobě zabývá.  Sup mrchožravý Anahita sem po čtyřech měsících vyřizování potřebných dokumentů dorazil 22. ledna 2022.

„Nyní stráví měsíc v karanténě, kde již prochází vyšetřeními, která určí další postup při jeho léčbě,“ konstatuje kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Také brzo zjistíme, jakého je pohlaví.“

Zoo Praha je v současnosti nejvýznamnějším světovým chovatelemsupů mrchožravých. Od roku 2002 vede Evropskou plemennou knihu a od roku 2012 Evropský chovný program (EEP), v rámci kterého se jí podařilo vrátit do přírody již devět supů. Koordinátor Antonín Vaidlje také členem dozorčí rady Nadace na ochranu supů (VCF), která usiluje o ochranu všech čtyř evropských druhů supů. Tato nadace mimo jiné šíří osvětu v evropských zemích, kde tito ptáci žijí, s cílem zastavit používání otrávených návnad, které přímo ohrožují na životě právě mrchožravce. Pod vedením Zoo Praha jsou do partnerských zoo rovněž umisťováni trvale hendikepovaní supi a v zoologických zahradách se stávají cennou posilou chovu.