Protančete mezi obrazy od Rembrandta! Na výstavu bohužel nemůžeme

Osudový láskyplný vztah mezi nizozemským malířem Rembrandtem Harmenszoonem van Rijn a Saskií van Uylenburgh ožívá. Děje se tak díky neobvyklému spojení Národní galerie Praha a Baletu Národního divadla, které připravily speciální vizuální překvapení inspirované Rembrandtovým dílem a životním osudem.

Sólisté Baletu ND Evgeniya Gonzalez a Fraser Roach interpretují vztah Rembrandta a jeho životní lásky Saskie. Tanec vychází z přímé inspirace výtvarnými díly, jde o dialog mezi živým tanečním uměním a samotným Rembrandtovým géniem. Milostný duet se natáčel ve výstavních prostorách, kromě portrétu Rembrandtovy ženy Saskie se součástí vizuálního díla stal i obraz Učenec ve studovně, který je jediným Rembrandtovým dílem na území ČR. Za videoartem stojí italský režisér Marco Chiodi, který s Baletem Národního divadla dlouhodobě spolupracuje.

„Rembrandt potkal Saskii van Uylenburgh v roce 1633, pravděpodobně v průběhu návštěvy svých příbuzných v Amsterdamu. Téhož roku se mladý pár zasnoubil a v roce 1634 se Rembrandt se svou múzou oženil. S něžností a láskou ji zvěčnil na několika kresbách a malbách. Rembrandt Saskiinu tvář vtiskl také alegorickým postavám a hrdinkám mnoha obrazů. Šťastné období, završené v roce 1641 narozením syna Tita, který se jako jediný ze čtyř dětí Rembrandta a Saskie dožil dospělosti, vystřídalo hořkosladké období pádů a vzestupů. Rembrandtova milovaná žena Saskia zemřela necelý rok po Titově narození a manželské štěstí tak netrvalo ani deset let,“ říká Lucie Němečková, kurátorka výstavy.

 „Byl jsem osloven ředitelem Baletu ND Filipem Barankiewiczem, abych vytvořil koncept a choreografii pro tento projekt, za který jsem velice vděčný. Inspiroval jsem se Rembrandtovým životem, láskou k jeho ženě Saskii a těžkým obdobím po její smrti. Myslím, že všichni máme zkušenost s láskou i ztrátou, a to jsou také ústřední témata, která jsem chtěl prezentovat a na která jsem se chtěl zaměřit,“ vysvětluje choreograf a tanečník Fraser Roach.

Natáčení v prostorách výstavy podléhalo pečlivým přípravám a také bezpečnostním pravidlům. Primární bylo bezpečí uměleckých děl, dodržení světelných i klimatických podmínek, včetně dostatečného odstupu od obrazů. Důležitý byl také citlivý přístup a spolupráce kolegů – od štábu přes restaurátory až po realizační tým a dodržování přísných hygienických opatření s ohledem na pandemickou situaci.