Střípky z pohřbu Hany Zagorové. I takhle smutná věc se nevyhne humorným chvilkám
V žádném případě zde nechci zneuctít památku Haničky písničky a dělat si legraci z posledního rozloučení s milovanou zpěvačkou. Leč i v těch nejsmutnějších životních chvílích, kdy má být zachována důstojnost okamžiku, si dobrý pozorovatel všimne úsměvných momentů, navíc podpořených fotografiemi. (Nakonec i při samotné mši byly zmíněně tři anekdoty, aby to nebylo zase tak smutné).
Hned prvním průšvihem byla velká podoba dvou operních pěvkyň Evy Urbanové a Dagmar Peckové. Hlavně mladší ročníky novinářů-novinářek si obě „pěnice“ poměrně zběsile pletly a nejen na místě zádušní mše, ale taký při popisování fotografií ve svých médiích. Cele faux pas pak završila Dagmar Pecková, když si ve svém profilu na sociální síti s patřičným komentářem a na truc vyměnila svou fotku za fotku Evy Urbanové. Je to zkrátka pech, když se dvě dámy rozhodnou stejně se ostříhat.
Jelikož je kostel sv. Tomáše v Praze na velmi frekventovaném místě, parkování je zde tudíž velmi zapeklité. To ovšem mnohým nedělalo problémy a zaparkovali (jako bývalá první dáma Dagmar Havlová), jak se dalo. Korunu tomu nasadila Jiřina Bohdalová. Její příjezd na několik chvil zastavil v místě konání pohřbu tramvajovou dopravu, když její šofér zastavil napříč tramvajových kolejí. Inu Bohdalka si to může dovolit. Vždyť je to „Dáma na kolejích“.
Těžko říct odkud na pohřeb dorazil zpěvák Michal Prokop, ale faktem zůstává, že dorazil, alespoň na první pohled, jaksi potlučen a co se obleku týká v dosti neutěšeném (zmuchlaném) stavu. Vzhledem ke krvavým zraněním na jeho čele by se mohl pozorovatel domnívat lecčehos. Jak a kde ke zranění přišel, asi zůstane tajemstvím.
Velký šéf František Janeček vypadal na světelné křižovatce jako vedoucí zájezdu dívčí školy, když přes přechod „vedl“ trio Davidová, Gottová, Zelenková. (Psáno podle abecedy, aby se holky nehádaly). Scházel mu jen onen pomyslný praporek na tyčce, který používají průvodci turistů po Praze, aby se neztratili.
A pak už to byly jen maličkosti ve smyslu toho, že se příkladně skladatel Petr Malásek vynořil z lesa Řáholce a byť bez klobouku se s vizáží Rumcajse vydal mezi lidi. Sveřepý úsměv Felixe Slováčka, a za ním škobrtající Dáda, mohl lehce signalizovat, že už to celé chce mít rychle za sebou. Pozdě se dostavil „Hurikán“ Janda a podle redaktorek módní policie to Vendula Pizingerová s tou beranicí na hlavě nevychytala (Vendulo, já to jenom slyšel a interpretuji dál. Já nic. Já muzikant).
Nejčtenější články
- Odpovědět
Trvalý odkaz