Hokejové mistry světa přijme prezident republiky. Co si to dovoluje!

Ano! Co si to dovoluje? Mnohé Čechy zvedá ze židle fakt, že si prezident republiky, (potažmo předseda vlády), dovoluje osobně přijmout sportovce, v tomto případě hokejové mistry světa a pogratulovat jim k úspěchu, jehož dosáhli. Podle některých diskutérů na sociálních sítích na tomto faktu parazituje jak prezident, tak předseda vlády, a hodlají tak zdarma sbírat politické body.

Historie sport a politika

Napříč historií byl příkladně úspěch v kultuře, vědě, a ano také sportu, vždy spojen s politikou a opačně. S tím nic nikdo nenadělá. I politici jsou jenom lidé, kteří mají radost z toho, že v tomto případě čeští sportovci jsou nejlepší na celém světě a úspěšně tak reprezentují národ. Proč jim z titulu své funkce nepogratulovat? Snad jen škarohlídi vidí za touto zcela přirozenou lidskou radostí něco nepatřičného.

Je hokej světovým sportem?

Ano, nejlepší na celém světě. I tato skutečnost některým lidem vadí a pokouší se tento fakt relativizovat a svým skepticizmem umravnit celý národ. „No, no, no? Copak je to za mistry světa, když jde o sport (rozuměje lední hokej), o který se zajímá jen malé procento obyvatel zeměkoule. Řekněme fotbal? Jistě. To je světový sport. Ale hokej,“ rozumuje v jednom příspěvku na sociálních sítích pisatel.

Sociální sítě a „novináři“

Vzít radost lidem z toho, že je parta sportovců nejlepší na celém světě, není jen fenomén sociálních sítí, ale také mnohých novinářů, dají-li se považovat za novináře anonymní pisatelé na „Seznam – medium“, kde čtenář netuší, kdo je pod přezdívkou schován. Za všechny uveďme pisatele na Seznam - medium schovaného pod přezdívkou „REFRESH“, který jen několik hodin před hokejovým finále zaujatě tvrdil, že na švýcarský tým vůbec nemáme a do finále hokejového mistrovství světa jsme se dostali čirou náhodou. A titulek jeho článku? „Zlatá medaile je v nedohlednu, na Švýcary prostě nemáme. Je zázrak, že jsme ve finále.“  Další škarohlídský titulek můžeme citovat z Hospodářských novin, který zní: „Tak jsme mistři. No a co? Český hokej opravdu není nejlepší na světě.“

Komu vadí oslavy?

A pak je tu ještě jeden fakt, který mnohým vadí. Způsob jakým se mistrovský titul oslavuje, a to i v souvislosti s přímými aktéry. Jsou moralisté, jako například Radka Třeštíková, která se pozastavuje nad faktem, proč se český občan klaní opilým klukům, co si lejí pivo na hlavu.

Citujeme z jejího příspěvku na sociálních sítích: „Přijde mi teda úsměvné, že občané národa, co mají ve všech diskuzích obvykle plnou hubu morálky, společensky vhodného chování, vyjadřování a odívání, se klaní klukům, co si opilí lejou na pódiu pivo na hlavu…Umíte si představit, že by naše společnost tolerovala nebo dokonce adorovala podobné chování třeba u holek, co vyhrály tenisovou čtyřku u Wimbledonu?“   

Tuhle glosu píši s myšlenkou, že co je lidstvo lidstvem, vždy se najde, byť mizivé procento lidí, kteří se neumí, nebo se prostě programově nechce radovat z úspěchu druhých a za každou cenu tu malou a třeba krátkodobou radost musí pokazit či znesvětit. Neposkytujme jim sluchu a radujme se z toho, že se občas zástupci české země vyšplhají na samotný vrchol svého snažení. Nestává se tak každý den. O to větší radost z toho můžeme mít, a o to více si ji můžeme (musíme) vychutnat. Dobře víme, že tahle chvilka radosti je jen dočasná a brzo odezní.    

Zdroj: Autorský článek, KPR – Petr Pavel, Hospodářské Noviny, Seznam – medium.

Foto Herminapress, KPR – Petr Pavel, Český hokej