Devadesátky: Jizva a slepé oko ve tváři mafiána je práce maskéra. S vlasy si Bořek Slezáček vytrpěl své

V minulém roce exceloval herec Bořek Slezáček v záporné roli v seriálu Boží mlýny, v Devadesátkách na něj čekal další záporák, mafián Alexej. Jeho slepé oko a ošklivá jizva budící hrůzu, je výtvorem šikovného uměleckého maskéra Martina Větrovce.  

„U postavy Alexeje, kterou hraje Bořek Slezáček, bylo nutné ztvárnit, že má jedno oko slepé. Objednala se proto čočka, která slepé oko imituje. Nad oko a pod oko se ještě umístila předem vymodelovaná jizva. Zranění představuje říznutí, ale není blíže specifikované, jak o oko přišel. Spíše jde o další prvek dotvářející Alexejovu image, stejně jako jsou třeba typické gangsterské brýle. Při jednom z dialogů s vyšetřovatelem navíc Alexej přímo řekne repliku: „Podívej se mi do očí,“ při níž si brýle sundá, jizvu odhalí a využívá tak zranění k přímé konfrontaci,“ prozradil Martin Větrovec.

Jak tuto proměnu vnímá sám Bořek Slezáček? Jaké to bylo, když se poprvé viděl v zrcadle? "My jsme si s Martinem nejprve o té postavě dost povídali. Já totiž přišel s poměrně jasnou představou a zjistil jsem ke své radosti, že Martin má velmi podobnou. Měli jsme na to dost času, protože se to připravovalo s předstihem a v České televizi neponechali nic náhodě. Takže první sezení jsme v maskérně i v kostymérně měli několik měsíců před zahájení natáčení. Dělat tu jizvu a oko, to zabralo vždycky dost času, už nevím přesně, ale dvě hodiny jsem před každým natáčením v maskérně strávil určitě. Ale jak jsem říkal, výsledek byl přesně takový, jaký jsem si představoval já, Martin i režisér. Skvělá práce."

Sestřih „podle hrnce“ prý musel herec kvůli dotáčkám nosit víc jak půl roku. Fungovat s tímto na hlavě asi nebylo zrovna příjemné. "Kvůli Covidu se natáčení protáhlo protáhlo opravdu na několik měsíců. Nešlo s tím nic dělat, nijak to nešlo učesat. Prostě kastrol na hlavě. Kvůli tomu, že právě probíhala první vlna koronaviru jsem ale moc mimo domov nevycházel, takže posměch jsem si užil víceméně jen od dětí a ženy. Poslední den natáčení, hned po mojí poslední klapce, jsem mazal do maskérny a poprosil Martina, aby mi to nějak rozumně ostříhal. Což mi připomíná, že mu za to ještě dlužím flašku."

Role Bořka Slezáčka je zajímavá silným přízvukem. Dalo herci hodně práce se ho naučit? "Vlastně jsem se ho učit nemusel. Umím ho. Moje rodina z máminy strany pochází z Ruska. Zajímavé je, že já jsem původně chtěl použít mnohem silnější přízvuk, když jsem si tu roli připravoval. Ale na place jsme s režisérem, panem Bebjakem, zjistili, že je to na úkor srozumitelnosti a ten Alexej tam zase tolik textu nemá, takže všechno, co říká, nějak posunuje děj a musí mu proto být rozumět. To se stává poměrně často, že si nějakou roli připravím a pak v reálu zjistím, že je nutno notně ubrat."

S Ondřejem Sokolem a Martinem Fingerem momentálně zkouší Bořek Slezáček Macbetha v Činoherním klubu. Jak se s nimi pracuje? "Když mi tu roli nabízeli, myslel jsem si, že si dělají legraci. Nicméně zjevně to mysleli vážně, čemuž jsem samozřejmě rád. Otázka ale nestojí tak, jestli se mně pracuje dobře s nimi, ale jestli se jim dobře pracuje se mnou. Doufám, že ano. Je to zajímavá práce, každopádně výrazně jiná než na jakou jsem byl v divadle doposud zvyklý. Strašně mě to v Činoheráku baví. Premiéra by měla být v březnu. Ovšem je možné, že s tím termínem koronavirus trochu pohne. Uvidíme."