Cestovatelka Hana Hindráková pomáhá Africe po svém

Názor spisovatelky, cestovatelky a bývalé dobrovolnice Hany Hindrákové na rozvojovou pomoc se utvářel dlouho. Kdysi začínala jako nadšený dobrovolník, který chtěl spasit alespoň celou Keňu. Nyní se však přiklání spíše na stranu odpůrců rozvojové pomoci. Ptáte se proč?

Protože viděla, co způsobuje takzvaná pomoc poskytovaná v dobré víře. Jejím výsledkem je závislost místních lidí na běloších a neochota cokoliv dělat. A samozřejmě i představa bělocha jako chodícího bankomatu. „Myslím si, že nejlepší pomocí je dát Afričanům obchodní příležitosti a snažím se o to prostřednictvím svého projektu Dárky s myšlenkou,“ říká Hana Hindráková.

A jak to celé začalo? Potom, co skončila s rozvojovou pomocí, hledala nové cesty, jak by lidem v Keni mohla pomáhat, aniž by jim škodila. Protože hodně působila v nairobských chudinských čtvrtích, měla tam mnoho kontaktů na místní lidi. Věděla, že se sdružují v tzv. self-helpgroups, ve svépomocných skupinách. Byly to například skupiny HIV pozitivní žen, nezaměstnaných matek či nezaměstnaných mužů. Tito lidé vyráběli originální šperky, které prodávali a tímto způsobem získávali peníze na živobytí. A Hanu napadlo, že by s nimi mohla zkusit obchodovat. Měla však několik podmínek. Nechtěla, aby to byla charita. Také nechtěla kupovat výrobky někde na trhu přes různé zprostředkovatele, ale přímo od výrobců, aby věděla, že peníze za šperky se dostanou přímo k nim.

V té době měla domluvené besedy po knihovnách, během kterých bylo možné africké šperky prodávat. „Musím říct, že jsem byla velmi překvapená, když se šperky vyprodaly během prvních třech besed,“ usmívá se spisovatelka. A tak začala pravidelně obchodovat se třemi skupinami – s VictoriousCraft Group z chudinské čtvrti Kibera, s PowerWomen Group rovněž z chudinské čtvrti Kibera a s Vision Group z chudinské čtvrti Ngando.

Zájem o keňské šperky byl tak velký, že jí lidé psali, že by chtěli mít možnost koupit si výrobky i na internetu. A tak založila internetový obchůdek Dárky s myšlenkou. „Když objednám deset stejných náhrdelníků, náramků nebo klíčenek, nikdy nejsou úplně stejné. Ale v tom je to kouzlo. Každý kus je originál, protože je vyráběn ručně. Musím říct, že pokaždé, když mi výrobky přijdou, jsem fascinovaná jejich nádherným provedením. Znám totiž podmínky, v nichž jsou šperky vyráběny. Na zemi, v plechových boudách, kde mnohdy není ani voda, ani elektřina. I materiály jsou velmi originální – od kokosového ořechu, papíru, korálků, kostí, po africkou látku kitenge,“ vysvětluje Hana Hindráková, která se obchodu s keňskými šperky se skupinami lidí z chudinských čtvrtí věnuje teprve několik let. I tak si však myslí, že to má daleko větší smysl než klasická pomoc.