Alžběta Malá: Casting do Smyslu pro tumor jsem absolvovala ve stejný den jako do seriálu Pět let

Před kameru se poprvé postavila v roce 2021 – zahrála si například v koprodukční Marii Terezii nebo válečném velkofilmu Na západní frontě klid. První hlavní roli pak získala v oceňovaném desetidílném seriálu o jedné noci a dvou pravdách nazvaném Pět let. Výrazná je i postava vnučky pečující o vážně nemocného dědečka, kterou Alžběta Malá ztvárnila ve Smyslu pro tumor.

Příběh o předsudcích a tabuizovaných tématech spojených s onkologickými onemocněními – i tak je možné sledovat děj Smyslu pro tumor. Co jste díky roli v tomto seriálu odbourala vy v sobě?

Myslím, že jsem nic vyloženě neodbourávala, naopak jsem měla radost, že se tomu můžu přiblížit a dozvědět se víc. Určitě jsem v sobě nesla mnoho mylných představ o tom, jaký život žije člověk s onkologickým onemocněním. Ale spíš to pro mě bylo vzdálené, protože jsem se s tím ve svém životě nesetkala. A skrze Smysl pro tumor a setkání s lidmi z projektu Fuck Cancer jsem se mohla přiblížit realitě, která je těžká a pro mě nepředstavitelná. Její součástí je ovšem také touha po životě a pravdě. Snažila jsem se k tomu přistupovat se zodpovědností, ale zároveň to vnímat jako velký, důležitý životní příběh, jehož vyprávění jsem ráda součástí.

Jaké emoce jste zpracovávala nejintenzivněji během natáčení Smyslu pro tumor?

Půlroční projekt jsem točila poprvé, tudíž jsem se na to nedokázala připravit a spoustu emocí jsem musela zpracovávat zpětně. Co se týče těch, které jsou spojené s postavou Hany, tak pro mě asi nejtěžší bylo pracovat s emocí vzteku. Respektive ji v sobě probouzet. Moc se totiž nevztekám. Hana je obecně mnohem temperamentnější, než jsem v době natáčení byla já. Ona má vedle sebe dva muže – dědu a Filipa – a oba jsou nemocní. Musela jsem v sobě často udržovat nějakou životní sílu a pevnost, kterou moje postava musí mít. Emočně těžkých scén tam byla ale spousta a tu energii si to samozřejmě bralo. Byla jsem po celou dobu natáčení hodně unavená a málo jsem spala. Ale obecně nemám problém se do těžkých emocí pokládat, naopak se s nimi setkávám ráda. Pro herce to, myslím, může být silný moment. Jen to vyžaduje svůj čas a bezpečné prostředí.

Které vlastnosti Hanu nejlépe charakterizují? Upřímnost, přímost, odvaha, cit, síla. Příběh s přesahem měl i seriál Pět let, ve kterém jste si zahrála hlavní ženskou hrdinku. Co řešíte prioritně, když zvažujete nabídku nebo se ucházíte o novou roli?

Pět let, to je opravdu seriál s velkým přesahem a pro mě to byla přelomová práce. Vlastně jsem šla na casting Pěti let a Smyslu pro tumor do[1]konce ve stejný den. Jen jsem přeběhla z jednoho konce České televize na druhý. To byl můj šťastný den. V té době jsem nepřikládala velkou pozornost typu projektu, začínala jsem. Uběhly dva roky a můj pohled se hodně proměnil. Nejdůležitější je pro mě scénář, téma a tým, který film nebo seriál tvoří. Cítím zodpovědnost za to, o čem jako člověk skrze projekt můžu mluvit, a snažím se hlídat si, s kým pracuji – zda máme slučitelný způsob práce a bude-li to produktivní pro obě strany. Lidsky i pracovně.