Vyznáte se v čertech v českých filmových pohádkách? Rošťáci, popletové, troubové, ale také jeden filozof. Víte, který?

Když se řekne filmový čert, patrně se vám, milovníkům pohádek vybaví v současnosti ten nejpopulárnější - Uriáš Jiřího Dvořáka z pohádky Anděl páně. Jenže! Zapátrejte v paměti a popravdě si odpovězte, v které pohádce figurovala jména Lucius, Solfernus, Karborund, Omnimor nebo Beliál.

Slovanským (nejen) folklórem se linou spousty známých i méně známých nadpřirozených postav. Vzpomeňme na víly, polednice, čarodějnice a samozřejmě čerty. Ti jsou v pohádkách vděčnou postavou. Ti na nejnižší pekelné úrovni jsou většinou karikováni do podoby popletů, blekotů či koktavých troubů. Stačí si vzpomenout na film Hrátky s čertem (1956). Tam ztvárnili čerty Stanislav Neumann (Omnimor) a František Filipovský (Karborund) a strach z nich rozhodně nejde. Dále můžeme vzpomenout na Yvettu Blanarovičovou a jejího (bezejmenného), ale o to více uječeného čerta v Princezně ze mlejna (1994), nezkušeného Ondřeje Vetchého (Vraník) v pohádce S čerty nejsou žerty (1984) a v neposlední řadě čerta Karla Zimy v pohádce Čertova nevěsta (2011).

Do další kategorie, patří na první pohled zatím nedopečení (nedospělí) čertíci, ale během pohádkového příběhu se ukáže, že jsou pěkně vyčuraní. Příkladem může být Jiří Mádl v pohádce Láska rohatá (2009) nebo Pavel Liška a jeho ztvárnění čerta v pohádce Kouzelník Žito (2018)

Kam zařadit Uriáše v podání Jiřího Dvořáka v pohádce Anděl Páně (2005), je trošičku na pováženou. Na jedné straně to vypadá, že je pěkná „podšívka“, když nechá chudáka Petronela plácat se po světě a vysmívá se mu za jeho chyby, aby se z něho (Uriáše) stal postupem doby víceméně svérázný filosof, který bezděčně Petronela učí, jak to na zemi skutečně chodí.

V nejvyšších patrech pekla pak sídlí ti „nejpovolanější a nejchytřejší“ a s těmi už většinou není žádná sranda, byť nad nimi na konci pohádky většinou někdo vyzraje a oni utřou nos. Pojmenováni jsou většinou Lucifer, Belzebub nebo Pán pekel. Z té nejstarší filmové pohádky je tu samozřejmě Solfernus Vladimíra Ráže v pohádce Hrátky s čertem. Následuje pak celá řada pekelníků, příkladně Karel Heřmánek v pohádce S čerty nejsou žerty, Ondřej Vetchý, který tentokrát ztvárnil krále pekel v pohádce Čertí brko. Dalšího Lucifera bychom mohli připomenout Martina Stránského v pohádce Peklo s princeznou. Za nejpopulárnějšího vládce pekel můžeme snad označit Karla Gotta v pohádce Zdeňka Trošky Z pekla štěstí 2. Herce Františka Němce pak jako Lucifera s největším charisma, v pohádce Čertova nevěsta

Je věc názoru, komu se který pekelník méně nebo více líbí, proto nám napište, kterého pohádkového – filmového čerta máte v oblibě vy.