Skvělý Václav Neckář zvedl lidi ze židlí. Aplaus nebral konce

Zpěvák Václav Neckář s bratrem Janem Neckářem zpestřili seniorům Prahy 1 slavnostní odpoledne. Pogratulovali již čtvrté výherkyni z řad seniorů, kteří se zapojili do projektu Pošlete vzkaz příběhem. Výherkyně, paní Blanka Holubová, si pro sebe a pro občanské sdružení Mezi námi, o.p.s. přála dva notebooky. Měla je mít!

Václav Neckář se svým bratrem Janem zvedli nadšené diváky ze židlí a aplaus ve stoje nebral konce. Oblíbený zpěvák po své nemoci čte texty písní z tabletu. Je vidět, že moderní technologie seniorům svědčí a pomáhá.

„Samozřejmě mám doma počítač, přijímám e-maily a s bratrem komunikuji přes internet,“ usmíval se Václav. „Výherkyni a publiku jsem zazpíval staré hity, ale nové se rodí, jen to jde pomaleji, nápadů není tolik. Teď jsem oprašoval Baladu do suterénu, kterou chystáme do nového programu, ale se starými písničkami,“ uvedl Václav Neckář a Jan Neckář přidal kuriózní příběh.

„Vždycky jsem si myslel, že jsem první píseň pro bráchu napsal Doktora Dam Di Dam. Letos mi ale zavolal pan Padevět, který se zabývá zapomenutými a ztracenými nahrávkami. Poslal mi dokument a tam bylo napsáno: kytara Zdeněk Rytíř, zpěv Václav Neckář a autoři Jan Neckář a Ivo Fišer a u toho neznatelné datum. Celá nahrávka byla kolem roku 1968 použita v pořadu Zvědavá kamera. Opravdu to byl jeden z mých starých songů, který jsem dával Rytířovi na otextování a on to nestihl. Tenkrát Ivo Fišer pozval bráchu do tohoto televizního pořadu, a jestli prý nemá písničku, která by se dala použít. Domluvili se a Ivo Fišer udělal text na jednu z mých melodií a dali to do pořadu. Já byl v tu dobu na vojně a vůbec jsem o ničem nevěděl. Pořad se nikdy neodvysílal, zůstal v trezoru a až pan Padevět tuto starou píseň znovu objevil,“ uvedl Jan Neckář jako doklad toho, že i po půl století umělecké kariéry se najdou písně, které fanoušci neslyšeli.