Nikdy nikomu neříkejte, že je fešák a co je vlastně to velké kulové? Záludná čeština!
Proč se říká Janovi Honza a Josefovi Pepa? Co je to, to velké kulové, které někteří z nás vědí? A proč někdo dělá o sto šest, a ne třeba o sto sedm? Čeština je plná těchto záludných úsloví neboli frazémů. Používáme je denně, a víme, co znamenají. Co ale málokdo ví, je jak vznikly a proč zrovna používají slova, která používají.
O sto šest
Víte, proč se říká o sto šest? Podle první verze šlo o sázku dvou kamarádů, kteří se vsadili, že jeden z nich získá srdce slečny. Čas byl určen ode dne sázky do svátku sv. Jana Nepomuckého. Tedy 106 dní. Připomínali se tedy, že jde o sto šest. To se pak rozšířilo mezi lidi. Podle jiného názoru má stošestka původ z výrazu “být s to”, tedy moci. Kdysi se říkávalo: “Pijme pivo, kdo s to jest.” Z toho pak žertem vzniklo “O sto šest.”
Proč se Janovi říká Honza
Jméno Jan pochází z hebrejského Jo-chanan. U nás se ustálila verze Jan. U sousedů v Německu se ale prosadila verze Johannes, kterou zkracují na Hanz. Ta se pak vrátila k nám a připojila s k českému Honzovi.
Proč se Josefovi říká Pepa?
Je to podobné jako s Janem a Honzou. Josefa známe jako otce Ježíše Krista. V Itálii se uchytila verze Giuseppe. Italové ji začali krátit na formu Beppe a Češi si ji již přebrali na formu Pepa.
Když o někom řeknete, že je fešák!
Být Vámi, už bychom to neříkali. I když se v dnešní době jedná o lichotku, minulost toto slovo nemá zrovna nejhezčí. Jedná se o vykastrovaného psa.
A co taková sranda neboli legrace?
Jak už první slabika napovídá původ slova, tak je tomu opravdu tak. Jedná se tedy o legraci až tak ohromnou, že účastníkům srandy povolují svěrače. Slovo sranda používali jako jedni z prvních i spisovatelé Karel Čapek nebo Jaroslav Hašek.
Úsloví velké kulové
Určitě jste se setkali se slovy: Vědět velké kulové? Ale co to vlastně znamená? To kulové je převzaté z romštiny, kde “khulo” znamená hov*o.
Jít k šípku
Choditi k šípku asi nikoho zrovna neposíláte nasbírat si plody na čaj. Jde o slušnou verzi poslat někoho někam. Jaký má ale toto úsloví původ. Jsou dvě verze. První bylo posílat někoho k čertu. Za šípkovým keřem se podle pověstí nacházela brána do pekel. Tou druhou pravděpodobnější je posílat někoho k šibenici.
Mít z pr*ele kliku nebo prostě mít kliku
Toto úsloví zřejmě pochází z německého „das Glück haben“, doslova mít štěstí. Jeho sprostší rozšíření pak bylo ovlivněno podobným úslovím “mít z pekla štěstí”.
Zkuste si ještě k tajům češtiny zkusit náš kvíz ke krásám Česka. Znáte je dobře?
Kvíz
Nej přírodní krásy Česka
Nejčtenější články
Existovala kdysi také hudební skupina Fešáci.
- Odpovědět
Trvalý odkaz