Jiří Bartoška popsal, jak to chodí na onkologii. Oholili mu vousy i hlavu!
Jiří Bartoška o sobě tvrdí, že je hlavně divadelní herec, který měl to štěstí, že mohl točit filmy i seriály. V lednu se proto na obrazovky vrátil v jedné z hlavních rolí seriálu Smysl pro tumor
Režisérka Tereza Kopáčová v rozhovoru v Domě České televize během letošního ročníku karlovarského festivalu přiznala, že Smysl pro tumor chtěla točit hlavně s Jiřím Bartoškou. Jakou roli oblíbenému herci nabídla? „Ta moje postava leží na onkologii s jedním mladým klukem a je mu průvodcem léčbou rakoviny. Radí mu, na co si má v určitých fázích hospitalizace dávat pozor, co ho postupně bude čekat, protože ten můj důchodce už toho v nemocnici absolvoval hodně. Geniální bylo, že většinu natáčení jsem proležel v posteli, takže odpadly všechny ty režijní pokyny typu: Teď přijď zleva, tady si sedni a pak odejdi stejnou cestou, kterou jsi přišel. Opravdu geniální role. A navíc jsem zjistil, ač jsem rodák z Pardubic, že je Hradec Králové zajímavější město. Odtočil jsem tam několik dnů.“
Pro seriál Smysl pro tumor si Jiří Bartoška nechal oholit vousy i vlasy. „Každý den mi maskéři hodinu před natáčením dokonale holili hlavu. Ale jde o to, jak si vůbec budeme definovat slovo oběť. Jak velká má být, jak jsou nastavené její mantinely a jaká role si ji vyžaduje. Obdivoval jsem třeba Zuzanu Bydžovskou, která se pro film Alice Nellis Mamas & Papas naučila potápět v moři, a to má hrůzu z vody. Nebo Zuzanu Kronerovou v Bábě z ledu. Ta se pro roli začala otužovat. Já třeba bytostně nesnáším čepice a rukavice a jako dítě jsem nesnášel ještě punčocháče. Dodnes na hlavě nic nenosím, takže jsem při natáčení Smyslu pro tumor i dost mrznul s tou oholenou hlavou. Obětí bych to ale nenazval, to je součást profese. Když má herec pocit, že ten biják bude dobrej, tak pro roli zkrátka udělá cokoliv.“
Ve své filmografii má Jiří Bartoška figury nejrůznějších charakterů i profesí. Jednou z těch nejvýraznějších je lékař pražské záchranky v seriálu Sanitka. Do prostředí bílých plášťů se teď ve Smyslu pro tumor vrací. Co si pamatuje z natáčení dnes už legendární Sanitky? „V rámci příprav jsme tehdy museli povinně chodit na stáže a jezdit po Praze se skutečnými záchranáři. Znaly mě zdravotní sestry ve všech nemocnicích, na všech příjmech a dělaly si ze mě legraci a posílaly mě třeba na nádraží, že tam na mě čeká pacient s přejetýma nohama. A asi rok po natáčení Sanitky mi praskly vředy. Hodně jsem krvácel a do nemocnice mě vezli v bezvědomí. Pak jsem se od lékaře, který mě v autě udržoval při životě, dozvěděl, že ty kluky ze záchranky ještě nikdy neviděl jet tak rychle, jako ten den jeli se mnou. Dodnes se ke mně záchranáři hlásí jako ke svému kolegovi. Sanitka byla ve své době mimořádně populární a to trvá dodnes.“
Zdroj: Česká televize
Nejčtenější články