Fotožurnál: "Malý Jágr" a další roztomilí obyvatelé pražské zoo. 30 nejvýznamnějších mláďat narozených v roce 2023

Rok 2023 byl pro Zoo Praha mimořádně chovatelsky úspěšný. Narodilo či vylíhlo se zde 1234 mláďat 213 druhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků. Vedle naprosto výjimečného odchovu prvního luskouna v Evropě – slavné Šišky – připomínáme chronologicky i dalších 29 nejvýraznějších mláďat.

„Největším chovatelským úspěchem Zoo Praha nejen v roce 2023, ale i jedním z největších úspěchů v celé její historii, se stal odchov prvního mláděte luskouna v Evropě,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Význam odchovu Šišky umocňuje skutečnost, že se díky němu podařilo upozornit na problematiku ochrany luskounů. Ti jsou zejména kvůli svým šupinám, které se používají v tradiční čínské medicíně, nejvíce nelegálně obchodovanými savci světa. Šiška se tak stala svého druhu velvyslankyní volně žijících luskounů v srdci Evropy a v určité nadsázce jsme ji začali označovat jako Její Excelenci. Pominout však nemůžeme ani další významné odchovy, zejména želvy dlaždicovité, hoko laločnatého nebo ježury australské.“

V uvedeném počtu 1234 mláďat 213 druhů je zahrnuto 389 mláďat 66 druhů savců, 405/103 ptáků, 335/41 plazů a 105/3 obojživelníků. Krom toho se rozmnožilo 7 druhů ryb a 37 druhů bezobratlých.

• Klokan horský:  Byť se mládě narodilo v roce 2022, v případě vačnatců hovoříme spíš o datu vykouknutí než o datu narození. Malý klokan horský je totiž po porodu dlouhý jen asi 1−2 cm a naprosto nesamostatný. Sám musí vyšplhat po matčině břiše do vaku, najít struk a uchopit ho do tlamičky. Zde se pevně přisaje a živen mateřským mlékem několik měsíců roste, než začne vykukovat ven, což se přihodilo až v lednu 2023. Mládě nezůstalo samo a v průběhu roku k němu přibyli dva sourozenci. 
• Luskoun krátkoocasý: Samice luskouna krátkoocasého, později pojmenovaná Šiška, se narodila 2. února v brzkých ranních hodinách. Vážila 135 gramů a z důvodu slabé laktace své matky Run Hou Tang musela být v prvních týdnech svého života částečně krmena uměle. Problém záhy vyřešily prostředky na podporu laktace a v půl roce svého života byla Šiška prohlášena za prvního odchovaného luskouna v Evropě. Tato událost je milníkem světového významu i proto, že luskouni jsou dnes nejpašovanějšími savci světa zejména kvůli vysoké poptávce po jejich šupinách na východoasijských trzích. Jejich chov v lidské péči je současně mimořádně náročný. Své gratulace pražské zoo zaslala i přední ochránkyně přírody Jane Goodall. 
• Ježura australská: První mládě, jež se v Zoo Praha narodilo v roce 2021, bohužel uhynulo při přechodu z mateřského mléka na pevnou potravu. Druhé mládě, které matčin vak opustilo začátkem února 2023, však již toto kritické období s vydatnou pomocí veterináře a chovatelů překonalo. Nyní má hmotnost více než 1,5 kg. Úspěšně odchovanému mláděti ježury prozatím říkáme Pýchavka. Na prvních záběrech, kdy ještě nemělo příliš patrné bodliny, totiž vypadalo jako houba pýchavka. 
• Tučňák Humboldtův: Letos se pražské hejno tučňáků rozrostlo hned o čtyři členy, avšak příběh jednoho z mláďat byl mimořádný. Malý tučňák jménem Buřtík se vylíhnul 3. března a prokázal obrovskou míru houževnatosti. V 19. den svého života byl vyhozen z hnízda, avšak díky neúnavné péči chovatelů, kteří mládě náročně dokrmovali v zázemí, přežil. Myslel si však, že patří k lidem. Problém se socializací však také překonal a dnes už je toto zázračné mládě součástí skupiny v Pavilonu tučňáků. 
• Nestor kea: Dvě mláďata těchto vysokohorských papoušků se vylíhla na přelomu února a března. Nezkušená matka Judy hnízdila vůbec poprvé, a tak chovatelé její vejce raději umístili do líhně. Na začátku léta byla dvojice umístěna do hnízdní nory za kontaktní mřížku. Rodiče si na jejich přítomnost postupně zvykali a následně se o ně oba začali starat. Šlo tak o adopci vlastními rodiči. Proces byl úspěšný a dnes jsou oba mladí ptáci – v pořadí čtvrté a páté mládě tohoto ohroženého druhu v Zoo Praha – považováni za odchované. 

• Kočkodan Brazzův: Mládě kočkodana Brazzova se narodilo 8. března brzy ráno zkušené matce Anastasii. Později dostalo od komika a herce Lukáše Pavláska jméno Zulu. Matka Anastasia připravila chovatelům překvapení a na začátku listopadu porodila druhé mládě. Její zabřeznutí po tak krátké době nikdo nečekal. Obě mláďata mohou dnes lidé pozorovat v nejnovějším pavilonu pražské zoo, v Rezervaci Dja. 
• Anoa nížinný: Zaručeně nejvýznamnějším letošním přírůstkem mezi kopytníky je mládě anoa nížinného. Jeden z nejmenších turů světa je v přírodě ohrožován nezákonným lovem, kácením lesů, vysoušením mokřadů i chorobami, které přináší domácí dobytek. Podle odhadů žije už jen 3 000 – 5 000 jedinců a početní stavy rychle klesají. Jejich populace v zoo současně rychle stárne. V letošní mládě nejprve nikdo nedoufal i kvůli vysokému věku rodičů. Dnes je již odchované a představuje už sedmý takový úspěch v historii jejich chovu v Zoo Praha.
• Hoko červenolaločnatý: Vůbec první mláďata tohoto brazilského ptáka v Česku se vylíhla přímo na apríla 1. dubna. Zoo Praha získala tento vzácný druh hrabavých ptáků, který je bohužel na pokraji vyhynutí, v roce 2021 a letošní mláďata zvýšila evropskou populaci na 30 jedinců. 
• Pes pralesní: Dvojčata psů pralesních se narodila nově sestavenému chovnému páru 8. dubna a od června je mohli spatřit první návštěvníci. Jde o choulostivé a vzácně chované šelmy, jejichž rozmnožení se v pražské zoo zdařilo po pěti letech. 28. října je pokřtil primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda – mladí samci dostali jména Flip a Dino. 
• Urzon kanadský: Samička tohoto ostnitého hlodavce se narodila 28. dubna jakožto teprve šesté mládě tohoto druhu v Zoo Praha. Přišla na svět v zázemí, ve kterém urzoni, citliví na vlhké počasí, tráví zimu. Do výběhu se podívala v červnu a dnes už žije v Zoo Ostrava, kam odjela posílit tamní chov.

• Sojkovec vlnkohřbetý: Vzácně chované sojkovce vlnkohřbeté rozmnožila Zoo Praha jako první na světě v roce 2011. Úspěch globálního měřítka zopakovala v roce 2014 a letos. Na kontě máme tři mláďata po devíti letech, což je stále jediný doložený odchov v zoo celého světa. Nenápadný klenot naleznou lidé v pavilonu Sečuán.
• Kůň Převalského: Ikonickému koni Převalskému se v chovu Zoo Praha daří již po desetiletí, avšak letos se narodilo první mládě přímo ve výběhu na pražských Dívčích hradech. Klisnička později dostala jméno Barunka od premiéra Petra Fialy. Koně Převalského čeká v roce 2024 spousta novinek: mimo jiné se na jaře po letech vrátí do areálu zoo, a to navíc do zcela nové expozice. Vedle toho zahájí Zoo Praha reintrodukci těchto posledních divokých koní světa do Kazachstánu. 
• Želva dlaždicovitá: Mimořádný chovatelský úspěch představovalo vylíhnutí dvou želv dlaždicovitých. Mláďata těchto choulostivých houbožravých plazů se zde vylíhla jako vůbec v první zoo na celém kontinentě. Do nedávna byly přitom světově považovány dokonce za nechovatelné. Podle slov kurátora plazů Petra Velenského stálo za odchovem patnáct let snažení.
• Tayra: Dvě mláďata tayr neboli kun brazilských se narodila 21. června a dlouho se zdržovala v bezpečí nory. Tayry se totiž rodí slepé a naprosto bezmocné, přičemž matka je kojí až tři měsíce. První návštěvníci je proto spatřili až na konci srpna. Obě mláďata již přešla na masitou stravu dospělých a těší se pevnému zdraví. 
• Plameňák růžový: Všechny tři druhy plameňáků, které Zoo Praha chová, se zde rozmnožují pravidelně. Je však pozoruhodné, že jednoho z letošních potomků plameňáků růžových však odchoval pár plameňáků kubánských. Mezidruhoví pěstouni se ujali ptáčete poté, co se vylíhlo v líhni a bylo pod ně podloženo během jejich inkubačního období. 

• Bongo horský: Kriticky ohrožené antilopy bongové horští mají za sebou velmi úspěšný rok v Zoo Praha. Na svět zde přišla hned tři mláďata. Jedno z nich však potkal výrazně těžší osud – červencová samička bonga osiřela sedmý den svého života poté, co její zkušená čtrnáctiletá matka Maureen ke smutku všech uhynula při poporodních komplikacích. Naštěstí se před smrtí matky podařilo mládě socializovat se zbytkem stáda. Záchranu tak poskytly dvě další samice, které mají rovněž ve výběhu svá letošní mláďata. Aby toho nebylo málo, v září drobnou Pipi vyděsili neukáznění návštěvníci a ona narazila do plotu. I z dýchacích potíží, které u ní po zranění nastaly, se oklepala, a dnes je nezlomná Pipi pevnou součástí stáda. 
• Adax: V červnu se pouštním antilopám adaxům narodila samička, přičemž od srpna jí dělá společnost ve výběhu i malý sameček. Obě mláďata prosperují, zatímco v přírodě populace tohoto druhu dohromady netvoří více než stovku jedinců. Na snímku mladší z mláďat, v srpnu narozený samec. 
• Želva ostnitá: Letošní mláďata želvy ostnité jsou nejen letošními jedinými mláďaty tohoto druhu v celé Evropě, ale současně jde o první dosažení druhé generace (po samičí linii) po rodičích, kteří byli zabaveni na počátku století v Hong Kongu. Původně měli mířit na asijské trhy na maso. Aktuální mláďata mimo jiné potvrzují smysl ochranářské práce zoologických zahrad. 
• Kladivouš africký: Obrovské zastřešené hnízdo se vstupní chodbou fascinovalo už na začátku léta návštěvníky procházející voliérou Africké skály pod lanovkou. Vždyť v průměru měřilo téměř dva metry! V červenci z něj vylétla dvě mláďata těchto pozoruhodných ptáků opředených ve své domovině mnohými mýty. 
• Takin indický: Ze dvou letos narozených mláďat takinů indických uvedlo chovatele v údiv zejména to druhé. Běžně totiž samicím končí říje v září, a tak nikdo nečekal, že by jednu ze samic samec napářil ještě v prosinci. Když se poté v srpnu narodil zdravý sameček, bylo to pro zoo krásné překvapení

• Ibis modrooký: Vzácného ibise modrookého, který obývá Madagaskar a Seychely, rozmnožila Zoo Praha vůbec poprvé. Spolu s odchovem ibise bělolícího, který se zde letos zdařil rovněž poprvé, tak tým kurátora ptáků Antonína Vaidla dosáhl velkého úspěchu: rozmnožil totiž konečně všech jedenáct druhů ibisů, které Zoo Praha aktuálně chová. 
• Jelen bělohubý: I ve výběhu asijských jelenů bělohubých přišla letos na svět dvě mláďata. Krásní odrostlí kolouchové jsou k vidění v expozičním celku Severský les. Na snímku malý sameček. 
• Pižmovka konžská: Hned osm mláďat pižmovky konžské se vylíhlo v srpnu v Zoo Praha v zázemí tropického skleníku. Tato raritní kachna žije skrytě v lesích střední Afriky a není o ní mnoho známo. První dva jedinci k nám přišli z chovného centra v Louisianě (USA) v roce 2020. O rok později jsme je jako první zoo v ČR rozmnožili. Chov pižmovek konžských v lidské péči není snadný, zejména s ohledem na dietní omezení. Aktuálně je uvidíte pouze v pěti evropských zoo. 
•  Surikata: Návštěvníky velmi oblíbené surikaty nás letos potěšily hned dvěma vrhy. Lidé mohou různě stará, odrostlá mláďata pozorovat v expozici Africkém domě. 
• Lori vlnkovaný: V zázemí Indonéské džungle bylo na konci léta odchováno mládě loriho vlnkovaného – druhu, v jehož chovu je Zoo Praha nejúspěšnější z evropských zoo. Rozmnožuje jej od roku 2011 a ptáče na snímku už nese číslo 68, takže není divu, že si získal přezdívku „malý Jágr“. 

• Leguán kubánský: V rekordním věku nás letos opustil legendární samec leguána kubánského Pepíno a současně poslední žijící zvíře s hvězdou na chodníku slávy před hlavním vstupem do Zoo Praha. V souvislosti s tímto zakladatelem zdejšího chovu je dobré zmínit, že letošní ročník mláďat leguánů kubánských je 25. v pořadí a i aktuálním mláďatům koluje v žilách Pepínova krev. 
• Kormorán černobílý: Rekordní odchov letos Zoo Praha zaznamenala u kormoránů černobílých. Obyvatelé Darwinova kráteru v tomto roce vyseděli hned patnáct mláďat. Ojedinělá hnízdní sezóna dává naději k udržení tohoto atraktivního druhu v evropských zoologických zahradách. Za zmínku stojí, že pražské hejno je vůbec nejpočetnější v lidské péči na světě. 
• Kotul veverovitý: Hned několik mláďat drobných jihoamerických opic kotulů veverovitých se narodilo na konci října. Patří nepochybně mezi nejroztomilejší přírůstky Zoo Praha v tomto roce. Lidé je mohou spatřit, jak se drží hřbetu svých matek v expozici v dolní části zoo. 
• Pelikán bílý: Leckoho překvapí, že pelikáni se líhnou zpravidla až s příchodem tuzemského zimního počasí. Možná ještě překvapivější je, že mláďata pelikánů bílých mají černé zbarvení. Výjimkou samozřejmě nejsou ani ta letošní. 
• Dikobraz palawanský: Na začátku prosince nás potěšilo již desáté mládě dikobraza palawanského. Tento vzácný ostrovní druh je zapsán na Červeném seznamu IUCN. Za jeho klesajícími počty stojí lov i odlesňování. V Evropě jej chová pouze devět zoologických zahrad a i proto je náš přírůstek chovatelsky cenný. Ostnitá rodinka obývá pavilon Indonéská džungle. 

Zdroj: Zoo Praha