Herce Marka Adamczyka dělily od tragédie vteřiny. Nebýt pomoci, mohl se utopit!

Herec Marek Adamczyk zažil hodně dobrodružné natáčení. Potápět se po boku profesionálních potápěčů a možnost podívat se pod vodu na Slapech, se jen tak nikomu nepovede. Přesto byl herec lehce zklamaný.

„Nejvíc mě překvapilo to, že jsem si představoval, že pod tou vodou něco uvidím, bude to zážitek, ale je to spíš jako ze strašidelného světa. Svítíte baterkou, vidíte nejrůznější kořeny a podivné skulptury, které vypadají strašidelně. Tu romantickou představu mi ponory na Slapech rychle rozbily.“

Dokonce mu během natáčení seriálu Pod hladinou došel i dech. „Ponoříte se a docela rychle ztratíte pojem o tom, jak jste hluboko, kde je břeh, a to může být malinko nepříjemné. Dokonce se mi stalo, že mi pod vodou došel vzduch, tak jsem zažil takovou malinkou krizovou situaci, ale všechno to dobře dopadlo. Měl jsem vedle sebe Máru, profesionálního potápěče, který mi rychle pomohl. Není to žádná sranda.“

Marek Adamczyk absolvoval několik kurzů mezi profesionálními potápěči. „Potápěli jsem se nejprve v bazénu a pak na Slapech, kde jsme točili. V bazénu se naučíte získávat cit pro vodu. Co dělat, když vám nateče voda do masky, když ztratíte automatiku, abyste nepanikařili. Profíci se to učí léta, my měli pár lekcí, a tak jsme vždy měli vedle sebe profíky, kteří se o nás postarali.“

Tým potápěčů ze seriálu Pod hladinou tak měl vždy po boku tým těch profesionálních, kteří se o ně starali a na složitější filmové akce je zastupovali. „Hodně pod vodou točili kaskadéři. My se jen objevovali v kouscích, kde jsou detaily na tváře, vynořování, ale co se týče těch složitějších věcí pod vodou, tak to byli kaskadéři. Na první pohled není poznat, kdo v tom mundúru je, a navíc, i kdybychom to zvládli, tak by nám to trvalo o padesát procent času déle. Kluci mají ty věci krásně najeté a myslím, že to bylo tak správně. Tu rutinu snadno nezahrajete.“

 Co Marek Adamczyk naopak miloval a užíval si, pokud to jen šlo, bylo řízení člunu. „Moc mě bavilo řídit člun. Jediné, co mě mrzí, je to, že kolegyně Šárka Vaculíková si stihla udělat vůdce malého plavidla. Já oproti ní tu loď neřídil tak často, tak jsem neměl důvod, což mě malinko mrzí.“