Luboš Veselý: S Petrem Rychlým jsme si spolu vždycky chtěli zahrát. Před rokem a půl zavolal

Herce Luboše Veselého znají diváci nejen z televize a filmů, ale také divadla. Naposledy ho mohli vidět při premiéře komedie „S pravdou ven“ v Divadle Kalich. Je přesvědčen, že divadlo má schopnost léčit, stejně jako on v roli psychiatra, ve které „rozebral“ francouzského prezidenta.

„Každý divák je potencionálním pacientem. A pokud mu děj komedie něco připomene, pak je možné, že najde na svůj osobní problém řešení,“ usmíval se Luboš Veselý, který si text opakoval také přestávce v zákulisí. „Já to mám tak vždycky. Ať představení hrajeme dvacetkrát za měsíc nebo jednou za půl roku, text si musím opakovat. Jsou tam důležité věci, které si člověk může poplést, začne používat texty, které jsou lehčeji říkatelné, ale mohou mít jiný význam. Vždycky mohu udělat chybu.“  

Komedie „S pravdou ven“ je představení pro dva muže. Luboš Veselý hraje psychiatra, který Petra Rychlého, v roli prezidenta, před projevem k národu zbavuje nutkavého šimrání v nose. „My jsme si s Petrem asi před sedmnácti lety řekli, že by bylo pěkné si spolu něco zahrát. A před rokem a půl mi volal a řekl: Pojď, je to tady, budeme spolu zkoušet. Nikdy jsme spolu nehráli, ale často jsem navštěvoval Fidlovačku, kde on hrál a zaujal mne. Dokonce se přiznám, že jsem ho měl z televize zaškatulkovaného jako komika a pak mě překvapilo, jaký je to dobrý hráč.“

Oba zkušené herce režíroval Ondřej Rychlý, syn Petra Rychlého.  Poslouchali oba protagonisté o generaci mladšího režiséra? „Ondra je citlivý kluk. Bylo to výborné. Nenutil nás do ničeho, nechával nás postupně dojít tam, kam on, jako režisér, potřeboval. Ty dva měsíce zkoušení byl pro nás svátek. Vždycky jsme si pokecali o tom, jak se kdo z nás mám, a pak následovala intenzivní zkouška. Kupodivu jsem u něj neviděl žádnou podobnost s jeho otcem. Možná jsem na to nebyl dost pozorný a to srovnání jsem nevyhledával. Jen mne napadalo, jestli táta bude poslouchat syna, ale on byl tak v lati a tak pozorný, že mě to udivovalo. Ondra říkal tátovi připomínka a Petr je beze slova přijímal.“

Luboš Veselý miluje divadlo i film a televizi. Vždycky, když dělá jednu věc, druhá mu chybí. „Když dělám divadlo a nemám nabídky z televize, tak po tom toužím. A opak je obdobný, když víc točím, chybí mi divadlo. Miluji oboje. A pak je to také o lidech. Bylo natáčení, kam jsem nejezdil rád, kdy mě jen uspokojovalo, že to byla dobře placená práce. A pak třeba vezmete hůř placenou práci, protože ti lidé kolem jsou skvělí.“

A o čem pojednává konverzační slovní přestřelka Petra Rychlého a Luboše Veselého s „Pravdou ven“ v Divadle Kalich?  Nově zvolený prezident republiky má za hodinu a půl pronést inaugurační projev před celým národem. Ale jakmile si začne nahlas opakovat svůj text ve své pracovně, začne ho svědit nos do té míry, že není schopný zachovat chladnou tvář a šklebí se při každém slovu.

Co s tím? Lékař ho vyšetřil a problém prý vězí jinde. Přivedou mu tedy toho údajně nejlepšího psychiatra. Začne konverzace, která změní jeho život…