Nebýt Sokola, hrál by Finger hokej s Jágrem. Co ještě napovídali Honzovi Dědkovi?

Ondřej Sokol  a Martin Finger se znají od dětství, popsali lumpárny, které vyváděli na škole, i své cesty k herectví. Finger byl nadějným hokejistou, postavil se dokonce i Jaromíru Jágrovi, Sokol ho ale zlanařil k herectví. Co ještě napovídali Honzovi Dědkovi?

„Známe se odmala. Máme fotky z hřiště, kdy jsme jako malí kluci hrávali hokej. Martin chodil do hokejové třídy, hrál dobře, a já jsem měl tlustý brejle a klapku na oko,“ vzpomíná Ondřej Sokol. „Takže když jsem potřeboval trénovat sám, postavil jsem Ondřeje ke zdi paneláku a trefoval jsem ho do těch brýlí,“ doplnil Sokolovy vzpomínky Finger a přidal vzpomínku i na utkání s Jaromírem Jágrem. „Jako žáček jsem hrál proti Jaromíru Jágrovi. Pamatuju si dodnes, jak jsme hráli proti Kladnu. Trenér říkal, že bychom se mohli hecnout, ale že je tam nějakej Jágr a že je dobrej. To mu bylo asi jedenáct nebo dvanáct. Bylo to hodně těsný, hráli jsme nerozhodně, ale pak nám dali rozhodující gól,“ vzpomíná na svůj zápas proti dnešní legendě Finger. Kdo ví – kdyby u hokeje zůstal, mohli být s Jaromírem Jágrem dnes přátelé. Místo toho vyváděl skopičiny s Ondřejem Sokolem.

„Martin chodil na gympl o rok vejš. Střídali jsme se ve třídách, ve futrech jsme se potkali a zastavili jsme chod tříd, a pak už jsme bez sebe nedali ránu. Byli jsme taková ta otravná dvojice, co za sebe doříkává věci. Tvořili jsme i legrační divadelní představení. Dělali jsme i kšefty, protože SSM (Socialistický svaz mládeže – pozn.) nebo komunisti občas potřebovali nějakou scénku. A protože se vědělo, že to děláme, sehráli jsme nějakou scénku a měli jsme průser vždycky. Protože nás napadlo něco, že jsme zesměšnili ten režim. Jednou jsme zesměšnili Igráčka policistu, to byl hroznej průšvih,“ vzpomíná Ondřej Sokol. „Protože jsi se těmi Igráčky trefoval do ředitele a do zástupce. A když ses netrefil, tak jsi to zopakoval,“ doplnil kamaráda Martin Finger.  „Já si to samozřejmě nepamatuju, protože jsem byl zfetovanej jak čáp že jo,“ vtipkoval Sokol, který odmalička věděl, že chce být hercem. „Martin to věděl taky, Jágr, když kolem něj jel, tak mu řekl: ty radši hraj divadlo. Martin to ale dlouho nebral vážně,“ dobíral si Martina Ondřej.

„Já jsem chtěl být detektivem, chtěl jsem chytat ty špatný. Chtěl jsem studovat práva, ale na první jsem se nedostal, protože jsem gympl s Ondřejem proflákal. Tak jsem rok pracoval. Pak jsem se dostal do nultého ročníku, ale pak jsem šel na vojnu. Tam za mnou přijel Ondřej, přivezl přihlášku na DAMU a vše se v dobré obrátilo,“ vypráví s tím, že ho Sokol donutil vyplnit přihlášku. „Normálně jsem mu řekl: Podepiš to!“ potvrdil Sokol. Finger se pak během vojenské služby připravoval na přijímačky. „Připravoval jsem se tak, že jsem ve skladu s maskáčema na sebe svítil strážní baterkou a říkal jsem si monology. A uspěl jsem. To byl rok 1991,“ vzpomíná Finger.

Celý rozhovor sledujte dnes v 7 pádech Honzy Dědka ve 21.35 na Primě.