Maminka hokejisty Pastrňáka: Strašně jsem se naplakala

Maminka hokejového útočníka Davida Pastrňáka, paní Marcela Ziembová prozradila, proč je její příjmení jiné než příjmení jejího syna. „Na to je úplně jednoduchá odpověď – nevdala jsem se.“ To, že si ji kvůli tomu lidé s Davidem nespojují, jí prý ale úplně vyhovuje, zvláště nyní, kdy je její syn naprostou hvězdou.

Paní Marcela má od mládí velkou slabost pro hokej a oba její životní partneři byli havířovští hokejisté. Svoji zálibu se snažila přenést i na své syny. „První syn to s hokejem zkoušel, ale nějak to nedopadlo. Tak jsme mu dali kopačák, a tam už to bylo lepší,“ popisuje. „No a u druhého to dopadlo asi celkem dobře, bych řekla,“ dodala s šibalským úsměvem v Show Jana Krause.

Na výchovu synů byla sama, přesto oba vedla ke sportu. Davidovi bylo tři a půl roku, když začal chodit na hokej. Tam si ho už velice záhy vyhlédli zahraniční trenéři. „To mu bylo asi třináct nebo čtrnáct. No, moc se mi nelíbilo, že ho odtáhnou. Nejprve šel v deváté třídě na zkušenou do Třince, aby se vyzkoušelo, jestli to zvládne sám bez maminky. V šestnácti pak šel do Švédska. Slíbili mi, že půjde do rodiny, ale to se nestalo. Celý můj život je taková pohádka. Nastěhoval se dohromady s nějakým Švédem Emilem a doválčili to až do Bostonu.“

Kariéru svého syna sledovala s velkým napětím a často prý s pláčem. „Strašně jsem se naplakala. Možná mají díky tomu ve Švédsku nové jezero.“ Za zlomový okamžik v kariéře svého syna pak považuje získání stříbrné medaile v Břeclavi na Hlinka Cup.