Jakýsi Kazma přišel, viděl a vítězí. Zatím! Zdá se, že avizované žaloby na jeho film jsou součástí marketingu

Hned na začátek jednu otázku: Určitá karta údajně otevře sejf s miliónem dolarů bez kódu a je někde v nějakém kině. Zatím ji podle všeho nikdo neobdržel. Jenže, co by se stalo, kdyby ji někdo dostal spolu se vstupenkou hned první den promítání filmu ONEMANSHOW: The Movie a jak to producenti udělali, aby se tak nestalo.     

Nemusíte mít Kazmu rádi, nemusíte mít Kazmu Kazmiče hodně rádi, ale faktem zůstává, že na jeho film – ne film, který je spíše reklamou na soutěž o milion dolarů, dokázal spolu se svými spolupracovníky vytvořit marketingovou kampaň, která se jen tak nevidí. A něco mi říká, že to ještě není všechno.

Navíc Kazmovi nevadí, že ze sebe udělá před lidmi „podvodníka, hoštaplera a mystifikátora“, ale povýšeno na druhou si díky výše uvedeným přívlastkům vodí na pomyslném provázku také novináře. Viz jeho tiskovka v Karlových Varech. Mnozí tušili, že je to „bouda“, ale stejně tam redakce poslali své štáby. Ber, kde ber, je to určitý druh lidské povahy, která v horším případě přivede jednotlivce do kriminálu, v tom lepším případě, jako Kazmu, vynese na, alespoň dočasně, pomyslný vrchol showbusinessu.

Dlužno dodat, že celá marketingová kampaň není jen a pouze Kazmovo dílo. Ať už samotnému Kazmovi nebo jeho blízkým spolupracovníkům se podařilo dát dohromady opravdu marketingové génie, které by si považovaly mnohé filmové produkce a politické strany jakbysmet.   

Je vcelku logické, že mnohé „zasloužilé“ filmové tvůrce, včetně herců, naštval. Mnozí mají za sebou prestižní školy, mnoho úspěšných či méně úspěšných filmů a herci mnoho úspěšných, či méně úspěšných rolí.  Následně pak přijde jakýsi Kazma, v jejich očích neumětel, který si dovolí dostat jen za první den 134 000 lidí do kina. No, řekněte, není to k vzteku? Určitě je, ale jak říká klasik: Může vás to štvát, můžete se kvůli tomu rozčilovat, můžete o tom psát hanlivé kritiky, ale je to to jediné, co s tím můžete dělat.

Apropó, kritici. Ti samozřejmě nenechali na Kazmově filmu nit suchou. Nakonec je to jejich práce. Jenže dle mého názoru i s tímhle Kazmovi markeťáci počítali a zahrnuli tenhle fakt do svého plánu. Proč? Protože i kritici si musejí svou mzdu zasloužit a tahle celá taškařice ohledně Kazmova filmu je přesně ta „kost“, která jim byla předhozena. Někdy si myslím, že tvůrcům bylo vlastně úplně jedno, volnou formou řečeno, jak kvalitní film bude z hlediska samotného děje. Možná čím hůře, tím lépe, ale nesmělo to zase být moc do očí. Jak výše uvedeno, kritici slupli tu nabídnutou kost bezezbytku.

Poslední zmínku si dovolím k filmovým divákům, kteří si i přes nepříznivé kritiky vstupenku koupili a dostali spolu s ní také vysněnou kartičku předurčující je k možné výhře jednoho miliónu dolarů. Kritika dobrá nebo špatná, všechno je v tu chvíli vlastně fuk. Dav opitý dokonalým marketingem nepřemýšlí a mnozí snílci si už představují, že to budou právě oni, kteří si milión dolarů (mínus 15 % coby daň) odnesou domů a na základě toho se jim diametrálně změní život. Dlužno podotknout, že samozřejmě nelze v davu všechny házet do jednoho pytle. Vždyť Češi jsou pověstní hračičkové – potažmo hráči.

Poznámka na závěr: Pořád mi však vrtá hlavou, jestli Jiří Bartoška a spol., byli najatí herci, kteří  ovšem věděli, anebo jen užiteční moulové (pardon), kteří opravdu nevědomky celý tenhle cirkus odstartovali.