Milujete hady? Pražská zoo získala jedinečný páreček do své sbírky

V Zoo Praha jsou nově k vidění vzácně chovaní psohlavci Batesovi. Tito svrchu smaragdově zelení a zespoda citronově žlutí hadi obydleli pavilon Terárium. Choulostivý druh pocházející z Amazonské nížiny se pyšní proporčně nejdelšími zuby mezi nejedovatými hady.

Fascinující je také jeho podoba s obyvatelkou sousední expozice, s nepříbuznou krajtou zelenou, která pochází z opačného konce světa. V Zoo Praha teď návštěvníci tento jev – tzv. konvergentní evoluci – spatří na vlastní oči.

„Samec se jmenuje Uatuma a samice Coari. Jde o mladý pár, jehož získání od zkušeného herpetologa je pro nás nesmírně cenné,“ říká chovatel plazů Vojtěch Víta. „Terárium jsme osázeli výhradně takovými druhy rostlin, které se vyskytují i v přirozených lokalitách těchto psohlavců v Amazonii. Jde o stromový druh hada, takže návštěvníci naši dvojici naleznou zcela jistě ve větvích v horní části expozice.“

Své bizarní jméno získali psohlavci od slavného švédského přírodovědce Carla Linného, tvůrce tradičního botanického a zoologického názvosloví. Na základě tvaru hlavy a tesáků, které připomínají ty psí, nazval prvního popsaného psohlavce druhovým názvem caninus (= psí), což později přešlo do českého rodového názvu.

Druhový název „Batesův“ zase dostal tento atraktivní druh na počest britského biologa Henryho W. Batese, který jako první upozornil na mimikry nejedovatých živočichů, kteří svým vzhledem připomínají jedovaté druhy, aby odradili nepřátele. I psohlavec Batesův je toho dobrým příkladem. Svým vzhledem totiž napodobuje jedovatého křovináře Bothrops bilineatus.

Patrně nejpozoruhodnější skutečností, které si návštěvníci všimnou při své procházce Teráriem v dolní části zoo, je už zmíněná podoba s krajtou zelenou v sousedním teráriu. Ačkoliv psohlavci obývají Jižní Ameriku a druhá jmenovaná sever Austrálie a Novou Guineu, v očích laika jsou k nerozeznání podobní.

„Oba druhy dělí 70 milionů let samostatného vývoje, přesto jsou si podobní nejen vzhledem, ale i způsobem života. Adaptace na téměř stejné prostředí či potravu způsobila takřka totožný vývoj. Tento jev nazýváme konvergentní evolucí a v různých mírách je patrný i u dalších zvířat: např. u pásovců a luskounů nebo našich ježků a australských ježur,“ vysvětluje Víta.

Zatímco krajta zelená je poměrně běžně chovaným druhem v zoologických zahradách i zájmových chovech, psohlavce Batesova vystavují nyní vedle Zoo Praha jen tři další instituce v celé EU.