Kulatiny má Iva Janžurová až za půl rok, ale knížku si můžete přečíst už teď

Jaká je Iva Janžurová ve skutečnosti? Svérázná jako Bartáčková v Zítra to roztočíme, drahoušku? Roztěkaná jako astrolog Hampl, jehož mozek jí byl vložen v Pane, vy jste vdova? Co je v ní z vrchní sestry Huňkové z Nemocnice na kraji města a co ze Štěpy v Petrolejových lampách? Nebo se její osobnost zrcadlí spíše v divadelních rolích, kterých na prknech Divadla na Vinohradech, Národního divadla či Divadla Kalich ztvárnila téměř stovku...?

V hereččině autorizované biografii se na tuto otázku pokouší odpovědět spisovatel a novinář Petr Macek, který čerpá z řady osobních setkání a povídání nejen s ní, ale i s její rodinou – dcerami Sabinou a Theodorou, bratrem Pavlem či celoživotním partnerem Stanislavem Remundou.

Rozšířené a aktualizované vydání úspěšné biografie jedné z našich nejpopulárnějších hereček přibližuje neotřelým a zasvěceným způsobem její osobní i profesní život, ohlíží se po uplynulých osmdesáti letech její životní cesty a přináší vzpomínky na řadu kolegů či vlastních milníků. Takže… Jaká byla „Janžurka" včera, co si myslí dnes a jak hledí do zítřka...?

Knihu doprovázejí unikátní fotografie z divadelních i filmových archivů, cenný je i chronologicky zpracovaný soupis divadelních a filmových rolí a úctyhodný přehled všech ocenění.

Ukázka z knihy:

Když mi Václav Vorlíček předával scénář filmu ‚Pane, vy jste vdova‘, pojednávající o několikanásobné výměně mozků, řekl mi, že jestli roli nevezmu, film nenatočí. Když vám tohle řekne režisér už na začátku, víte, že máte jeho absolutní důvěru. Pak se s ním vydáte kamkoli,“ říká Iva. Nad jejími prvními okamžiky nad scénářem, jak mu byly zprostředkovány, si rochnil také sám režisér. Bral to jako známku toho, že komedie, kterou napsali s Milošem Macourkem, bude opravdu dobrá. A právě Ivu si jako jedinou dokázal představit nejen jako sprostou vražedkyni, ale i jako plachého, koktajícího astrologa. „Jela zrovna s vinohradským divadlem na zájezd. Dala se prý hned do čtení. Když byla asi ve třetině, zajásala a obracela se na kolegy: ‚Jé, ona je to dvojrole. To je bezvadný.‘ Četla dál a nakonec vykřikla: ‚Já se snad zblázním, ona je to trojrole.‘ A skutečně nakonec brilantně předvedla tři diametrálně odlišné charaktery," pochvaloval si Vorlíček Ivin výkon ve snímku, za nějž se jí dostalo mezinárodního ocenění na festivalu vědeckofantastických filmů v Terstu. Předáno jí ovšem být nesmělo…

Iva se na film připravovala nad rámec svých povinností. Před filmováním se dokonce zašla inspirovat, společně s kolegyní Helenou Růžičkovou alias vražedkyníStubbovou, do psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích. Méně nadšení projevila, když se měly točit nahé scény, respektive když se její postavaEvelíny Kelettiové po operaci mozku nahá probouzela na operačním stole. Tady Iva poskytla pouze svůj obličej pro blízké záběry. Zbytek ženského těla nebyl z telecího, jak se v souvislosti s komedií nabízí, ale musela jej „zapůjčit“ dublérka.

Žaludek se ovšem herečce ještě dnes sevře při vzpomínce na scénu, v níž se ji atentátník Jiří Lír pokouší na jevišti zastřelit. Trefí se ale jen do čelenky. „Měl prostřelit takovou kouli podobnou vánoční ozdobě a umístěnou nadmým čelem. Důmyslně instalovali pérko, kterým bych nenápadným zatažením za šňůrku vzadu pod pasem prorazila zezadu na hlavě tu ozdobu. Jenže jakmile se rozjelo natáčení záběru, tak několikrát ne a ne se to rozbít. Jen se škubala celá čelenka. Filmový materiál byl drahý, tak přivedli pana inženýra s puškou a on si bez zaváhání, jako by si vůbec neuvědomoval můj němý nesouhlas, stoupl proti mně a kouli prostřelil. Měla jsem detailní záběr na nehybný obličej a slíbili mi, že takhle zblízka se určitě strefí. Kdykoli si na ten záběr vzpomenu, udělá se mi trochu špatně...

(z kapitolyPANE, VY JSTE VDOVA!- 1970)