Jaké jsou Vánoce u hrdinů seriálu Slunečná?

Hvězdy seriálu Slunečná se rozpovídali o svých nezapomenutelných svátcích a jak to u nich vypadá na Štědrý den.

Iva Hüttnerová - Běta Slavíčková: Vánoce mám ráda stejně, jako když jsem byla mladá. Dnes jsou jiné v tom, že mám velkou rodinu a stále přibývají malé děti a ten moment toho, že přijde Ježíšek, jsou tam dárky, ten je tu znova a znova. Těšíme se, co na to řeknou vnuci, je nás u stolu tolik, že se nevejdeme, tak se snažím dělat servis formou švédského stolu. Miluju to a těším se na ně celý rok, až se zase sejmeme. Nakupuji v obchodech, osahám si dárky a dostávám se do těch hračkářských obchodů, kam jsem léta nechodila. Má to jediné úskalí v tom, že se dostanu jen do těch chlapeckých oddělení. Vždy se tak zastavím u těch Barbie a domečků. Je tam vše, co jsem si celý život přála a teď to nemám komu kupovat. Jsem člověk, který rád zdobí a jak to jde, tak na začátku prosince dávám věnce na dveře. Snažím se, aby ta výzdoba byla v tom babičkovském stylu, vyndávám sváteční vyšívané ubrusy. To jsou věci, na které se těším. Ráda uklízím, ale vyhýbám se tomu hysterickému uklízení. Co mě míjí, je pečení cukroví a vaření. S tím je to slabší a všichni to ví, takže každý něčím přispěje. Dcera peče lépe než já a všechny moje přítelkyně ví, že to není má silná stránka, tak mě něčím obdarují.

Filip Tomsa - Roman Maxa: V dětství jsem dostával krásné dárky, ale když se nad tím zamyslím, tak to pak vše přebije to, když máte vlastní děti. Když vidíte tu jejich radost, těšení se a nadšení z Ježíška. Musím říct, že se mi ta přání vyplňovala, sice nepocházím z nějakých bohatých poměrů, ale pokaždé, když to šlo, tak se nám rodiče snažili všechna přání splnit. Nemám z dětství žádný pocit újmy. Dárky kupuji pokaždé na poslední chvíli, zato má žena pěkně s předstihem. Tak to máme doma rozdělené, ale naštěstí pro tu širší rodinu, nakupuje moje žena Eva. Přiznám se, že večer tu klasickou večeři ani nemusíme, klidně si dáme lososa, nebo sushi, ale jezdí k nám na štědrovečerní večeři babičky s dědou a ti si na to potrpí, a tak se snažíme to dodržovat. Máme kapra, řízky, klobásy, rybí polévku, salát.

Václav Knop - Zdeněk Vacek: Krásné a nezapomenutelné Vánoce jsme prožili, kdy byl syn ještě malý. V ten večer rozdával dárky a vždy jeden vzal, donesl mamince, sobě, mamince, sobě a já nedostal žádný. Tak jsem tam tak seděl a protože, jsem hodný člověk, tak jsem se usmíval. To roztomilé dítě se otočilo na maminku a zeptalo se, zda tatínek zlobil, a proto nedostal žádný dárek od Ježíška. Manželka zbledla a pak vběhla do skříně a přinesla je. Zapomněla na mě. Asi to bylo proto, že ten večer byl takový shon a třeba, kdyby si toho mladý nevšiml, ta jsem nic nedostal.

Bára Jánová - Sylva Popelková: „Jedny Vánoce byly povedené a z nich vznikl i dárek, který jsem pak dala rodičům. Byla to fotka, na které jsem já, brácha, babička a rodiče. Brácha se na ní tváří strašně naštvaně. Čekal totiž, že pod stromečkem najde počítač, jenže ho tam neviděl. Žádná velká krabice tam nebyla, a tak ho to naštvalo. Fotka je geniální. Mě tam svítí oči, nemůžu se dočkat rozbalování a on pěkně napučený. Nakonec ten počítač dostal, naši ho tam schválně nedali, protože ho chtěli nechat v napětí.“

Eva Burešová - Týna Popelková: Vánoční svátky jsem v dětství trávila ve Španělsku, kde žil můj táta. Bylo to nádherné. Dárky byly úžasné, dostávali jsme třeba to, co tady v Čechách vůbec nebylo a zároveň to mělo kouzlo toho Španělska, kde se slaví jinak. Dárky nosí Papá Noel, sníh jsme nezažili, jen párkrát tady v Čechách. Je ale krásné, slavit Ježíška pod palmami. Tedy Papá Noel přijel ve zlatém oblečku na velbloudovi, posadil se na trůn, rozdal dárky. Bylo to krásné. Táta tam hrával v kapele, takže večer jsme ještě měli koncert.