Herec Petr Batěk po letech objevil dalšího bráchu. Narodil se v Srbsku

Herec, muzikant a básník Petr Batěk si na prahu padesátky slíbil (nar. 27. 5. 1972), že druhou půlku života vyplní svým velkým koníčkem, cestováním. Kvůli práci lítat po světe doposud moc nešlo, proto to chce rychle napravit. Kam má namířeno?

„V únoru už mám v plánu být v Thajsku a potom chci vidět Irsko. Když máme s bráchou a s naší kapelou The Doors revival koncerty, popíjíme irskou whisky, chci vidět zemi, kde vzniká. Chci vidět Peru, Egypt, prostě je spousta míst, která toužím navštívit. Je to splnitelné, budu skromný cestovatel, jen s batůžkem, žádné drahé resorty a lákadla,“ zasnil se Petr Batěk, kterého televizní diváci mají v paměti z úspěšného seriálu Duch. Se svým bratrem, hercem Pavlem Baťkem, si zahráli policisty.       

„S bráchou je vždycky dobrá spolupráce. I když je taková niterná, známe se odmalička velmi dobře, nic před sebou neschováme. Ale máme se rádi a slyšíme na sebe. Když spolu něco hrajeme, musíme si dávat pozor, občas se přistihneme, že máme stejná gesta, stejně sedíme, stejně reagujeme. Při natáčení Ducha tento problém odpadl, protože tam jsme bratry hráli. A dokonce přibyl i třetí brácha. Našemu spoluhráči Predragovi Bjelacovi, který pochází ze Srbska, se líbilo, že jsme bráchové, co spolu hrají. Trošku si posteskl, že také není bratr. Hned na začátku natáčení jsem mu řekl, že ode dneška je náš třetí brácha.  A Predrag vždycky přišel na plac a zdravil: Čau brácho,“ usmíval se sympatický herec.

Petr Batěk je multifunkční umělec. Hraje v divadle a ve filmu, skládá muziku, píše texty, hraje v kapele chystá už čtvrtou sbírku básní. Kam chodí pro inspiraci? „Stačí se dívat okolo a potom své vjemy přetavit do nějakého tvaru. Poezii mám jako hygienu svojí duše. Když je mi špatně, vypíšu se a uleví se mi. Naopak, když je mi hezky a bojím se, že ten okamžik zmizí, zaznamenám ho do básně a mám ho zvěčněný. Poezie je pro mne důležitá. Nejsou to jen žalozpěvy mé dušičky, ale spíš zmapovaná období mého života. Brácha třeba nepozná, jaké události se daná báseň týká, protože také věčně se mnou není. Neprožívá to, co já a když ano, tak to prožívá ze svého pohledu. Ale určitě pozná, kde je to trochu nadsázka a kde jsou verše pravdivé.“

Léto bude trávit Petr Batěk na letních scénách s představením Noc na Karlštejně. A na podzim ho čeká premiéra filmu Cirkus Maximum, na který hodně pyšný. „Režisér Artur Kaiser mi svěřil velkou roli. Jsme cirkusácká rodina, tatínek je Jan Přeučil, Radim Fiala a já hrajeme jeho syny. A klauna, s kterým jsem si užil výstup v natřískaném šapitó, hrál Oldřich Kaiser. Klaunské líčení a normálně jsme naživo jeli klaunské číslo. To bylo nádherné. Obdivoval jsem Oldu Kaisera za jeho zkušenosti, moudrost a herecké partneření. Ono ho nemusíte stíhat, protože Olda toho druhého bere do hry a neuvěřitelně spolupracuje. To je velká škola. Celé natáčení bylo fajn, ale kontakt s Oldou Kaiserem byl pro mne dárek,“ vyprávěl Petr Batěk a připomněl, ať si Cirkus Maximum diváci rozhodně nenechají ujít. 7. října jde do českých a 11. listopadu do slovenských kin.