Věhlasný rybář Jakub Vágner žil jako bezdomovec. Spal v parku a vybíral koše

Uznávaný rybář Jakub Vágner (42) přiznal, že když sběhl proti vůli svého otce muzikanta Karla Vágnera z konzervatoře a ve zlém odcestoval do Austrálie s 20 dolary v kapse, byly jeho začátky na novém kontinentu opravdu těžké.

„Půjčil jsem si peníze od babičky a letěl jsem do Austrálie. Měl jsem 20 dolarů v kapse a říkal jsem si, že vždycky nějakou práci seženu, i kdybych měl uklízet ulice. To jsem se ale přepočítal. Neměl jsem pracovní vízum. Skončil jsem v parku na lavičkách, několik měsíců jsem jedl odpadky z popelnice. Byl jsem bezdomovec, ale ne jako, ale opravdu bezdomovec,“ vyprávěl Jakub Vágner v podcastu Brocast.  

V 19 letech zkušenost jako hrom. Denně hledal práci, nikde ho nechtěli zaměstnat, neměl kde bydlet, neměl peníze. Dokonce už přemýšlel, že to vzdá a že se nějak spojí s rodinou v Čechách.

"Seděl jsem v Sydney na pláži na takových mramorových schodech, smradlavý, zašlý a s velmi lámanou angličtinou, přímo proti jedné z nejluxusnějších italských restaurací. Už jsem žádal o práci v nejpodřadnějších asijských bistrech, abych tam mohl mýt podlahu. Bylo to poprvé, co jsem se setkal opravdu s nejtvrdším rasismem. Neměl jsem co ztratit. Měl jsem pořád v sobě hrdost svého táty, nechtěl jsem to vzdát.

Vešel jsem a tam u oběda seděla italská rodina. Představil jsem se: ´Jsem Jakub, jsem z Čech a bydlím v parku. Budu u vás pracovat, nechci peníze, chci jídlo a budu dělat cokoli.´ Prý mám přijít v pět hodin. To jsem zažil nejhorší noc svého života. Myl jsem nádobí. Bylo tam šest kuchařů a po dvou hodinách práce jsem měl špagety a rajskou omáčku všude. Kuchaři na mne řvali a já nestíhal. Pak jsem musel vytřít a zvednout židle. Dostal jsem za to 50 dolarů. Pro mne to byl milion. Ital řekl: ´A dej si ji zarámovat. Jinak už nechoď.´ Neměl jsem na to zarámování, přidal mi dvacku. Po letech jsem porozuměl tomu, proč to udělal. Po třech měsících jsem už nemyl nádobí, ale krájel cibuli. Dokonce se i na mne kuchaři usmáli. Začali si mne i vážit, že jsem to nevzdal. Začal jsem dělat i saláty a potom i pizzy. Mohl jsem si dovolit pronajmout maličkou místnůstku a byl jsem za to rád.“

V podcastu Brocast Jakub Vágner promluvil o své nelehké cestě za svým snem. Jak se mu po měsících bezdomovectví a práce v restauraci podařilo potkat svého mentora, který ho nasměroval. O jeho snu natáčet pro National Geographic a Discovery Channel a co všechno musel udělat, aby si tento sen splnil. Vyprávěl o svých cestách do Amazonie, kde strávil 4 roky svého života. Jak probíhala setkání s domorodými kmeny, jak se hledají ryby připomínající dinosaury a jak se chytají anakondy.

Zdroj: Brocast