Andrea Kalivodová odvykla vysokým jehlám. Nejraději by operní diva koncertovala bosa

Operní diva Andrea Kalivodová neváhala a mezi natáčením Jarního koncertu si zula krásné lodičky a po hale hotelu Don Giovanni chodila bosa. Bylo vidět, že jí to vůbec nevadí.

„Možná už jsem za ten koronavirový rok vysokým podpatkům odvykla, trochu mě bolí nohy. Ale já občas sundám lodičky i při představení a tančím bosa. Lodičky mám pak jako kastaněty. Jsem taková rebelka,“ smála se dobře naladěná Andrea, která si naopak užívala modrou, koncertní róbu. „To je krásný pocit, mít na sobě opět večerní šaty. Holky ze Studia Agnes mě oblékají už dlouho a mají mne v oku. Určitě mám nějaké to kilo navrch, ale díky Bohu jsem nepřibrala 15 kilo, to bych se za sebe styděla. Jím, neomezuji se, hýbu se a hodně energie vkládám do dětí. Není to s nimi jednoduché, jsou ve věku, kdy chtějí všechno vidět a vědět a já trpělivě vysvětluji, mluvím, jezdím na výlety a to je výdej kalorií jako hrom.“  

Celý koncert byl věnovaný Nadačnímu fondu Český mozek, který se věnuje handicapovaným dětem a jejich rodinám. Jakmile se řekne mozek, Andree okamžitě naskočí jedno nepříliš šťastné období. „Mozek je pro mne synonymum „docent Liščák a Homolka“. Měla jsem zhoubný nádor a v roce 2012 jsem podstoupila léčbu gama nožem. Bylo to těžké období, ale lidé mají těžší postižení a dostanou se z toho,“ uvedla Andrea Kalivodová a hned optimisticky naladila na jinou vlnu.  

„Momentálně je divadlo v nedohlednu, tak jsem si vymyslela spoustu komorních projektů. Jeden je Carmen a moje lásky a potom šansony. Momentálně mi jeden známý skladatel píše dvě písně. Čekají mne také koncerty s Marianem Vojtkem a další věci,“ plánuje Andrea Kalivodová, která se současnou situací nechce trápit.  Jednak s tím nic nenadělá a pak, má čas na rodinu a své vlastní projekty.