Einstein se loučí. Jaké jsou postřehy Vojtěcha Kotka z natáčení?

Osmidílný seriál Einstein dnes na Primě končí. Představitel hlavní role vědce Filipa Koeniga, herec Vojta Kotek, se svěřil, jak vnímal před dvěma roky natáčení.

1/ Je vidět, že režisér hlavní postavy stylizuje tak trochu do sebe. Pavel Zedníček tu má brýle, které jsou velmi podobné těm Vojty Moravce. Je pravda, že Pavel brýle v seriálu nenosí, jsou jeho civilní, a v několika záběrech si je zapomněl na hlavě a zjistili jsme to až poté, co se scény úspěšně natočily. Uvidíme, jestli to v seriálu zůstane. Když tak můžou diváci tipovat.

2/ Je to jedna ze scén, které jsme točili ke konci natáčení. Je tu jasně vidět vztah Einsteina ke zbraním, k přestřelkám a snaze někomu zachránit život. On utíká, plazí se po zemi, zatímco chrabří policisté zachraňují a konají.

3/ Jeden z prvních natáčecích dní. Měli jsme na sobě ochranné obleky a brýle. Mám pocit, že i roušky, a vůbec jsme netušili, jak prognosticky jsme se zachovali. V tu chvíli nám to přišlo legrační, a dnes je to víceméně běžný pracovní oděv.

4/ Evička Josefíková sbírá důkazy a myslím, že to je jedna ze dvou postav (tou druhou je malý Kryštof), která je Einsteinovi sympatická. Jedna z mála žen, která mu odolává, protože žije v mnohem pragmatičtějším světě, a to samozřejmě Filipa rozčiluje. Je mezi nimi neustále erotické pnutí, které je bohužel nenaplněné. Jako Einstein jsem tu požil pár soust slaniny z místa činu, kdy si ostatní mysleli, že to jsou kousky teroristů. Já jsem ale přišel na to, že to je pouze slanina.

5/ Anička Polívková celou dobu tvrdila, že rozhodně nepatří mezi akční hrdinky, a myslím si, že z této fotografie je patrné, jak se mýlí. Líbí se mi, že dokázala sladit výraz s akcí. Čtu tu jasnou inspiraci Arnoldem Schwarzeneggerem. Zatíná svůj mohutný biceps a tváří se tak, že bych ji někde v lese vůbec nechtěl potkat. S Aničkou jsme se do natáčení Einsteina znali jen od vidění, protože naši otcové spolu spolupracovali, ale my se moc nepotkávali. Myslím si, že jsme nakonec byli moc hezky obsazeni, protože jsme každý trošku jiný a v seriálu to pěkně funguje. Od té doby máme moc hezký kamarádský vztah a je s ní legrace.

6/ S Verunkou Freimanovou, což je herečka, která mi nejčastěji hraje maminky. Dokonce se dobře zná s mojí maminkou. Náš vztah je v tomto ohledu mateřsko-synovský. Už od Snowboarďáků mě zná, viděla mě vyrůstat, tloustnout a zase hubnout. Je vidět i z té fotky, že se máme rádi, a byl jsem moc rád, že jsme si spolu mohli zase zahrát. Myslím, že když režisér Vojta Moravec seriál obsazoval, tak si neuvědomil, že mi Veronika tu maminku už několikrát hrála. Myslím si, že to obsazení vzniklo náhodou, nebyl v tom záměr. Jsme si docela podobní, a když koukám na tu fotku, tak i nos máme podobně tvarovaný, podobný úsměv.

7/ Zásadní problém byl v tom, že Filip Koenig vymyslel skvělou únikovou trasu, protože v útěcích od věcí on je geniální. Technicky tady byl problém – přehodit přes sebe litinovou vanu, která je přece jen poměrně těžká. Druhý problém byl vtěsnat se do ní. Už nevím, jak jsme to vyřešili, ale při představě, že bychom se měli s Pavlem ocitnout v jedné vaně, se mu trošku ježil knír a mně všechny chlupy na těle. Nakonec jsme to vymysleli, ale byl jsem moc rád, že jsme to točili jen jednou. Víckrát bych to zažít nechtěl.

8/ Filip v jednom z dílů požije koktejl omamných látek, v rámci vyšetřování samozřejmě. Na jeho klíně se ocitne pohledná slečna, která má v plánu mu ublížit víc, než by si přál. Asi to nějak symbolizuje vztah žen k Filipovi, že si s ním chtějí užít, a pak ho chtějí okamžitě zabít.

9/ Můj oblíbený díl, kdy jsme našli mrtvolu, která měla velmi vyboulené oči připomínající vejce vařená natvrdo. Kuriózním detailem je, že i ten pán při tom, když zemřel, jedl vejce. Filipa to pobavilo a jeho poťouchlosti to přišlo velmi vhod. Myslím, že tam má náš komparzista pingpongové míčky, které držel sám v očích, a musím říct, že to hrál velmi dobře. Celou dobu byl v roli a snažil se nedýchat, i když jsme netočili. Přišlo mi to kuriózní a říkal jsem si, jestli vůbec ví, že netočíme. Mám s ním docela spoustu srandovních selfíček.

10/  Jsem sice fotbalový nadšenec, ale do míče moc kopat neumím. Měl jsem za úkol nějakým způsobem předvést pár nožiček, tak jsem trénoval, ale následně se mi děti za mnou začaly docela smát. Tak jsme změnili režijní záměr, kdy jen jednou kopnu do míče a pak začíná dialog.